DOKOUPIL Vilém Vincenc 1852-?1927

	Vilém Vincenc DOKOUPIL
	;
Datum narození	30. 5. 1852
Místo narození	Boskovice
Datum úmrtí	18. 2. 1927 nebo 19. 2. 1927
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Pedagog‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 278. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/45626

DOKOUPIL, Vilém Vincenc, * 30. 5. 1852 Boskovice, † 18. /19. 2. 1927 Praha, pedagog, organizátor odborného a dívčího školství, redaktor, odborný spisovatel

Pocházel z rodiny kožešníka. Po studiích na reálce (dokončena 1868) a německé vysoké škole technické v Brně (absolvoval 1872) se stal učitelem na reálném gymnáziu v Kyjově. Již 1874 byl povolán do státních služeb jako ředitel průmyslové školy v Bystřici v Sedmihradsku (Bistritz in Siebenbürgen, dnes Bistriţa v Rumunsku). Odtud se vrátil do Čech a 1883 až 1904 pracoval jako první ředitel hořické školy sochařsko-kamenické a současně jako učitel aritmetiky, měřictví, rýsování, kreslení a fyziky, později příležitostně němčiny. Pro školu sepsal organizační statut, učební osnovy, školní a kázeňský řád, zajistil výstavbu nové budovy (1891). D. se také postaral o založení odborné školy pokračovací pro kameníky ve Vojicích u Jičína. Byl vládním komisařem pro inspekci průmyslových škol pokračovacích (patrně 1889–1904) na Královéhradecku a zasedal jako zástupce vlády v kuratoriu hořické obchodní školy. Z pověření ministerstva vyučování cestoval po Čechách, aby studoval poměry kamenické živnosti. Přispěl tak k jejímu zvelebení, výchově nových adeptů. Zajížděl na stáže do sochařských, štukatérských a kamenických závodů či škol a na umělecké výstavy v zahraničí, psal dobrozdání, vypracovával návrhy na rekonstrukce pomníků, byl v porotách na průmyslových výstavách. Předsedal dvěma hořickým okresním výborům: pro obeslání Zemské jubilejní výstavy v Praze (1891) a Národopisné výstavy českoslovanské (1895). Od 1888 pracoval jako technický referent spolku pro udržování památek z války roku 1866 a 1895–1905 se angažoval v Ústředním spolku pro udržování válečných pomníků z roku 1866 v Čechách a při jejich opravách. Byl zvolen dopisujícím členem ústřední komise pro zachování uměleckých a historických památek ve Vídni (1885), čestným a dopisujícím členem domácích a zahraničních učených (hlavně přírodovědných) společností. Psal do Ottova slovníku naučného hesla z oboru sochařství, kamenictví a sedmihradského místopisu. Zasloužil se o druhé vydání Schmidova díla Kamenické práce v pozemním stavitelství (1901) a Průvodce po bojišti královéhradeckém (1896). V Hořicích organizoval společenský život, byl mj. prvním předsedou Archeologického a muzejního spolku založeného 1887. Redigoval Národopisný sborník okresu hořického (1895) a sám do něho přispěl. Podílel se i na katalogu Hospodářské, průmyslové a umělecké výstavy českého severovýchodu v Hořicích.

Od 1904 D. působil jako úředník na ministerstvu kultu a vyučování ve Vídni; byl jmenován inspektorem českých, moravských a jihoslovanských průmyslových a odborných škol. 1908 přešel na ministerstvo veřejných prací. 1912 odešel do výslužby a přestěhoval se do Prahy. Tam byl od 1914 ředitelem Klarova ústavu pro nevidomé, po 1918 zástupcem vlády v ústředním výboru živnostenských škol pokračovacích a v Ženském spolku výrobním. Získal rytířské řády, mj. královský saský druhé třídy, královský pruský, řád Františka Josefa, či titul papežský čestný komoří. Byl pochován na Olšanských hřbitovech.

Gustav Novotný

Dílo

OSN 7, s. 773, výběr: Školství průmyslové na hořickém okresu. Starobylé kříže kamenné na Hořicku, in: Národopisný sborník okresu hořického, 1895, s. 337n., 360n.; Sochařství a kamenictví v Hořicích a okolí, in: Katalog výstavy českého severovýchodu v Hořicích roku 1903, 1903, s. 83n.

Literatura

První výroční zpráva o c. k. odborné škole sochařsko-kamenické v Hořicích za školní rok 1883–4, 1884, s. 5n.
Druhá výroční zpráva o c. k. odborné škole sochařsko-kamenické v Hořicích za školní rok 1884–85, 1885, passim Osmá výroční zpráva o c. k. odborné škole sochařské a kamenické v Hořicích za školní rok 1890–91, 1891, passim
Devátá výroční zpráva o c. k. odborné škole sochařské a kamenické v Hořicích ve školním roce 1891–92, 1892, s. 3n.
Jubilejní školní zpráva za rok 1933–34 na paměť 50ti letého trvání ústavu. 1884–1934, 1934, s. 1n.
OSND 2/1, s. 194
A. Jilemnický, Kámen jako událost. Kulturně historický a společenský obraz první české školy sochařů a kameníků za sto let její existence 1884–1984, 1984, passim
týž a kol., Sto školních let Střední průmyslové školy kamenické v Hořicích v Podkrkonoší 1884–1984, 1984, passim
E. Tichý, 120 let hořické školy pro sochaře a kameníky. 1884–2004, 2004, passim.

Prameny

MZA Brno, fond E 67 Sbírka matrik, č. 174, římskokatolický farní úřad Boskovice, matrika narozených sv. VI, oddíl pro Boskovice, fol. 150
LA PNP Praha, osobní fond V. V. D. (se soupisem J. Wagnera, 1968).

Reference