DOLEŽAL Jan Theodorich 1847–1901

Jan Theodorich DOLEŽAL
Narození	30. 6. 1847
Místo narození	Proseč u Chrudimi
Úmrtí	25. 12. 1901
Místo úmrtí	Žďár nad Sázavou
Povolání	Lesník nebo myslivec‎ Nakladatel nebo vydavatel‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 13, Praha 2010, s. 290-291
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/45653

DOLEŽAL, Jan Theodorich (též Johann), * 30. 6. 1847 Proseč u Chrudimi, † 25. 12. 1901 Žďár nad Sázavou, lesník, redaktor, vydavatel, publicista

Pocházel z rodiny revírního myslivce na novohradském velkostatku. Absolvoval německou nižší reálku v Poličce. Nastoupil jako lesník na tamní polesenský úřad, kde se vyučil. Přestoupil k lesní správě thurn-taxiského velkostatku Rychmburk u Skutče, složil nižší státní zkoušku lesnickou pro ochrannou a pomocnou technickou službu a stal se příručím v polesí Karlštejn u Svratky. Další výkon praktické služby přerušila jeho nemoc, po uzdravení se vrátil k profesi. Lesnické služby na Rychmbursku se 1873 vzdal. Nejprve se přestěhoval do Svaté Kateřiny u Poličky, pak do Krouny u Hlinska. Od 1877 bydlel v Krucemburku u Německého (Havlíčkova) Brodu, kde spravoval malý obecní les, založil lesní a zahradní školku a připravoval zájemce ke složení nižší státní zkoušky lesnické. Od 1883 pobýval ve Žďáru nad Sázavou, kde v nouzi dožil a byl pohřben.

První příspěvky uveřejňoval od konce 60. let v (Dumkových Pražských) Hospodářských novinách, ve Vlasti, Hospodářském sborníku a v Budečské zahradě. 1872 založil, vydával a téměř 31 let redigoval první český lesnický časopis Háj. První sešit s podtitulem Časopis pro lesníka, myslivce a přítele přírody vyšel v Praze v tiskárně J. S. Skrejšovského 1872 a byl čtrnáctideníkem. Od pátého čísla, vycházejícího již v Hradci Králové, převzal D. redakci. Časopis se 1874 rozdělil na Háj a Myslivnu (oddělily se myslivecké a zábavné články od lesnických). 1876 se opět spojil a přibral přílohy vycházející s nejrůznějšími tituly, změnami a nepravidelnostmi či jako příležitostné přílohy a samostatné časopisy. D. brzy narazil na překážky. Háj mu nezabezpečil přes podporu Karla Schwarzenberga, České lesnické jednoty, ministerstva orby a přátel ani skrovné živobytí. Nesehnal dostatek odběratelů a přispěvatelů, psal většinu článků sám (např. do Háje pod pseud. Jedlovský), spolupracovníky nemohl zaplatit. Vydával proto i časopisy v němčině, jako např. Forstanzeiger a Das Weidwerk s přílohou Technische Mittheilungen (1895) a Aus dem Forsthause s přílohou Praktische Forstlehre či Forstumschau (1896), a překlady knih. Přispěl do několika časopisů a výstavních publikací, psal hesla z oboru myslivosti pro Hospodářský slovník naučný a pro Ottův slovník naučný.

Ve Žďáru založil a vedl školku, v níž pěstoval sazenice jehličnanů, okrasných křovin a ovocných stromků, osazoval za přispění majitelů holé stráně a nabádal k pěstování stromů a zalesňování, založil park. Obdržel rakousko-uherský patent na přípravu klád (1885/86). Sbíral místopisný a folkloristický materiál, fotografoval a vydával pohlednice měst, městeček a vesnic Vysočiny. Jednota českých lesníků mu 1910 odhalila pomník ve Žďáru v sadu před Národním domem (sochař V. Suchomel). Lesnický odbor VŠZ v Brně zbudoval v tzv. lesnickém Slavínu D. 1929 památník. Téhož roku byla odhalena deska na D. rodné myslivně, 1934 nový náhrobek ve Žďáru (akad. sochař J. Růžička).

L: A. Bartušek a kol., Dějiny Žďáru nad Sázavou 3, 1974, s. 86 a passim; J. Stránská, J. T. D., 1991; I. Filka, Nakladatelská a osvětová činnost J. T. D., in: Západní Morava 1, 1997, s. 59–67; G. Novotný, J. D. (1846/1847–1901) a jeho Háj (1872), in: Chrudimský vlastivědný sborník 3, 1998, s. 55–73 (kde další literatura).

P: SOA Zámrsk, Sbírka matrik Východočeského kraje, římskokatolický farní úřad Proseč, sign. 1707, matrika narozených 1845–1861 pro Proseč a Záboří, nová fol. 30 (stará fol. 28).

Gustav Novotný