DRUŽECKÝ Jiří 1745–1819

	Jiří DRUŽECKÝ
	;
Datum narození	7. 4. 1745
Místo narození	Jemníky u Kladna
Datum úmrtí	21. 6. 1819
Místo úmrtí	Budín (Budapešť, Maďarsko)
Povolání	Hudební skladatel‎; Hudební interpret‎
Významnost	C
Citace	Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 393–394. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/45906

DRUŽECKÝ, Jiří (též DRUSCHETZKY, DRUZECHI, DRUZECKY, Juraj), * 7. 4. 1745 Jemníky u Kladna, † 21. 6. 1819 Budín (Budapešť, Maďarsko), hudební skladatel, tympánista

Syn Josefa D. a jeho manželky Anny. Zprávy o D. životě jsou kusé a údaje se v pramenech rozcházejí. Byl žákem italského hobojisty A. Besozziho. 1760 vstoupil do armády a účinkoval jako polní tympánista, s 50. pěším plukem pobýval v Chebu, Vídni, Ennsu, Linci a Braunau, 1768–74 působil jako vojenský kapelník. Po skončení vojenské služby se usadil v Linci, kde se začal věnovat i komponování, dirigování, vydávání hudebnin a organizování hudebního života. 1783 se objevil ve Vídni, kde vstoupil do proslulé Tonkünstler Sozietät (Jednota hudebních umělců). Ve druhé polovině 80. let byl členem kapely a kapelníkem orchestru knížete Antala Grassalkoviče v Prešpurku (Bratislavě). U příležitosti korunovace Leopolda II. (1790) složil Harmonii pro jednadvacet dechových nástrojů. Poté působil v Uhrách ve službách hraběte Józsefa Batthyányiho. Poslední zaměstnání získal jako intendant u uherského palatina arcivévody Josefa Jana.

D. byl virtuózním tympánistou, jedním z posledních představitelů tzv. heroického stylu tympánové hry. Ve své době patřil i ke známým a oblíbeným skladatelům. Zkomponoval četné klasicistní skladby zajímavé zvukové barevnosti, které docílil nejen neobvyklým seskupením hudebních nástrojů, ale někdy i užitím lidových nástrojů. Dnes je známo D. 28 sinfonií, téměř 150 partit pro dechové nástroje, 12 smyčcových kvartetů, mše a opery, které se v četných opisech dochovaly v Praze, Brně, Ilavě, Budapešti, Vídni aj. D. příležitostně skládal také scénickou hudbu a věnoval se úpravám skladeb světových skladatelů (aranžmá Beethovenovy klavírní sonáty Patetické, Haydnových oratorií ad.).

Anna Šourková, Marie Makariusová

Dílo

výběr: Sinfonia alla bataglia pro smyčcový a dechový orchestr; Symfonie pro osm tympánů; 6 sólových sonát pro housle, Linz, 1783; Partita in F; hobojový koncert (okolo 1790); scénická hudba: Perseus a Andromeda; opery: Mechmet; Zemira; balet: Inkle a Yariko.

Literatura

G. Wessely, Georg Druschetzky, der letzte Vertreter der „heroischen“ Paukenkunst in Linz, in: Heimatland 4, 1956, s. 30
Dejiny slovenskej hudby, Bratislava 1957, s. 170n.
G. Černušák, Dějiny evropské hudby, 1963, s. 214
Malá encyklopédia hudby, Bratislava 1969, s. 135
A. Weinmann, Georg Druschetzky: Ein vergessener Musiker aus dem alten Österreich. Biographisch-bibliographische Materialsammlung, Wien 1986 Problémy umenia 16.–18. storočia, Bratislava 1987, s. 226n.
A. Sas, Chronology of Georg Druschetzki’s Works Preserved in his Estate, in: Studia musicologica Academiae scientiarum hungaricae 31, 1989, s. 161–215
Dejiny hudobnej kultúry na Slovensku 2, Bratislava 1993, rejstřík
Hudobná kultúra na Slovensku v dobe W. A. Mozarta, tamtéž, 1993, s. 65n.
R. Eitner, Quellen-Lexikon 3, Graz 1958, s. 260
HS 1, s. 267n.
ES 1, s. 586
BLS 2, s. 336
MGG 15, s. 1854
Grove 5 (1980), s. 651.

Prameny

SOA Praha, matrika narozených římskokatolického farního úřadu Pchery, inv. č. 3, 1738–1751, s. 121.

Reference