DURASOVÁ Božena 1886–1961

Z Biografický slovník českých zemí
Božena DURASOVÁ
Datum narození 9. 3. 1886
Místo narození Humny (č. o. Pchery) u Slaného
Datum úmrtí 14. 12. 1961
Místo úmrtí Praha
Povolání Hudební interpret‎
Divadelní interpret nebo herec‎
Významnost C
Citace Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 430. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/pageid/46000

DURASOVÁ, Božena, * 9. 3. 1886 Humny (č. o. Pchery) u Slaného, † 14. 12. 1961 Praha, herečka, operní zpěvačka, publicistka

Bratr Oldřich (1882–1957) byl šachovým velmistrem. D. absolvovala konzervatoř v Praze. 1899–1904 byla v dramatickém oboru žačkou O. Sklenářové-Malé, zpěv studovala u Leontiny z Dötscherů. Po krátké koncertní činnosti se věnovala opeře. První divadelní angažmá získala 1906 ve Švandově divadle v Praze, kde vystupovala pod jménem Marie Válková. V sezoně 1906/07 hrála v holešovickém divadle Urania, 1907–19 byla subretou zpěvoherního souboru Městského divadla na Vinohradech. Ztvárňovala i role činoherní. V divadle na Vinohradech upoutala 1914 pozornost pražského obecenstva jako představitelka hlavních ženských postav v činohrách hostujícího režiséra F. Zavřela, představitele berlínsko-mnichovského divadelního expresionismu. Proslavila se v rolích Dulciney v Dykově Zmoudření Dona Quijota a Alice ve Strindbergově Tanci smrti. Po Zavřelově odchodu se věnovala opět operetě. Úspěch slavila 1914 jako představitelka Heleny v české premiéře Nedbalovy Polské krve, která se poté dočkala 118 repríz. D. vynikla také v rolích v Rozvedené paní a Dolarové princezně L. Falla i Anetty Montorini ve Veselém králi. Zpívala Růženu ve Škroupově Dráteníku. 1919 se postavila proti vedení Městského divadla ve sporech, jež vedly k rozpadu souboru. 1919 se hudební složka od divadla odtrhla a D. se s dalšími členy opery a operety podílela na založení Vinohradské zpěvohry. Po krátkém intermezzu, kdy vystupovala mj. v sále vinohradské Hajnovky (Růžena v opeře Dráteník), přešla do Pištěkovy arény na Vinohradech. V angažmá byla 1919–21 a 1922–26 (1921 na dovolené). Jako filmová herečka příliš neuspěla: 1922 se objevila ve dvou dnes zapomenutých filmech, Na křižovatkách života F. Fialy a v dramatu Osudy schovanky režisérů J. W. Speergera a J. Rovenského.

Po odchodu z angažmá zpívala 1926 v operetních představeních Sedláčkovy společnosti v Tylově divadle v Nuslích a v Lesním divadle v Krči, 1929 uspořádala letní stagionu s operetním repertoárem v Šárce a v létě 1929, 1930 a 1931 hostovala v operetním programu scény na Vinohradech, navrženém podle jejích nejúspěšnějších rolí. Jako velmi oblíbená interpretka populárních písní si získávala úspěch současně také v pražských kabaretech.

Vedle M. Zieglerové byla největší operetní hvězdou prvních desetiletí 20. století. Na fotografiích ji zachytil i F. Drtikol (zejména 1913). Stala se manželkou sochaře J. Štursy (1880 až 1925).

Naposledy se její jméno objevilo 1945, kdy v rubrice kulturního obzoru Národní politiky uveřejňovala na pokračování své vzpomínky. Užívala jména Božena Durasová-Štursová, Marie Válková.

Marcella Husová

Literatura

  • J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 1294 (jako Štursová B.)
  • J. Kunc, Kdy zemřeli…? 1967–1970 a 1935– 1936, 1970, s. 48
  • Divadlo 9, 1911, s. 325
  • 26, 1939/40, s. 190
  • L. Pacák, Opereta, 1946, s. 184–185
  • K. Nedbal, Půl století s českou operou, 1959, s. 100
  • ČBS, s. 123
  • HS 1, s. 270
  • M. Churaň, Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století, 1998, s. 91 (s chybným datem)
  • Churaň 2/1, s. 120
  • OSND 2/1, s. 293
  • MČE 2, s. 230
  • MSN 2, s. 443
  • KSN 3, s. 546
  • Tomeš 1, s. 267
  • Z. Tietze, Operní hvězda B. D. se narodila ve Pcherech, in: Kladenské noviny 45, 1995, č. 11, s. 6
  • M. Šulc, Česká operetní komika 1863–1948. Vyprávění a fakta, 2002, rejstřík
  • Hvězdy Divadla na Vinohradech, 2008 (s gramofonovou deskou)
  • www.ceskyhudebnislovnik.cz (s datem narození 8. 3.).

Prameny

  • Biografický archiv ÚČL Praha
  • LA PNP Praha.

Reference