DURAS František 1852–1931
| František DURAS | |
| Datum narození | 29. 3. 1852 |
|---|---|
| Místo narození | Jemníky u Slaného |
| Datum úmrtí | 21. 7. 1931 |
| Místo úmrtí | Slaný |
| Povolání |
Redaktor nebo žurnalista Fotograf |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 429. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/51682 |
DURAS, František, * 29. 3. 1852 Jemníky u Slaného, † 21. 7. 1931 Slaný, fotograf
Narodil se v rodině majitele mlýna, otec se stal později v obci starostou. 1867 ukončil D. studia na české reálce v Praze. Doma se vyučil mlynářskému a sekernickému řemeslu. Poté, co se oženil se schovankou majetného slánského měšťana, usedlost s polnostmi a mlýn pronajal. 1883 se natrvalo usadil ve Slaném, kde v Husově ulici zdědil dům. Tam začal provozovat fotografickou živnost, zaměřil se na portrétní fotografii a dokumentaci proměn obce a okolí. Soustavně sbíral národopisné a historické materiály k dějinám regionu. Jeho fotoateliér od počátku prosperoval, byl mu nejen prostředkem k seberealizaci, ale i k obecně prospěšným cílům. Pořídil na příklad s přítelem F. Velcem, malířem a profesorem kreslení, pro Národopisnou výstavu českoslovanskou (1895) dokumentaci ze širokého okolí Slánska a inicioval zřízení samostatného pavilonu pro tuto oblast. D. snímky otiskly jak oficiální průvodce vydaný u příležitosti výstavy, tak brožura Okres slánský na Národopisné výstavě českoslovanské v Praze roku 1895. V obci založil muzejní a literární spolek Palacký, byl spoluzakladatelem a třicet let kustodem i ředitelem muzea, kterému věnoval řadu exponátů z vlastních sbírek. Hrál divadlo, byl zdatným turistou a cyklistou.
V práci Letem českým světem (1896–98), v Soupisech památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století (např. pro okres Slánský 1904, Kladenský 1907, Jáchymovský 1913) a v dalších titulech publikoval své snímky. D. práci charakterizovalo mimořádně kvalitní řemeslo.
Byl dvakrát ženatý. Z prvního manželství měl 13 dětí, z nichž zůstaly naživu jen dvě. Syn Josef (1887–1907) chtěl být malířem, ale zemřel krátce po přijetí na přípravku pražské AVU, Antonín († 1909) vedl fotografickou filiálku v Plzni, zahynul při autonehodě. S druhou ženou měl 9 dětí, otce přežily pouze dvě.
Jana Brabencová
Literatura
- I. Veverková, F. D., in: Slánský obzor 1–2, 1993, s. 68–69
- P. Scheufler, Fotograf F. D., in: Kladenské noviny 44, 1994, č. 15, s. 5
- týž (ed.), Galerie c. k. fotografů, 2001, s. 146
- Z. Tietze, Dlouhá cesta od mlynářského kola za objektiv fotoaparátu, in: Kladenský deník 8, 1999, č. 100, s. 15
- týž, Fotograf a hudebník F. D., in: Kladenské noviny 46, 1996, č. 27, s. 4
- L. Dobner, O F. D., in: Slánské listy 9, 2001, č. 15, s. 12
- týž, Z historie divadla a divadelnictví ve Slaném a na Slánsku: F. D., in: tamtéž 10, 2002, č. 9, s. 17.
Reference