DVOŘÁČEK Jaroslav 1883–1933
| Jaroslav DVOŘÁČEK | |
| |
| Datum narození | 2. 2. 1883 |
|---|---|
| Místo narození | Polešovice u Uherského Hradiště |
| Datum úmrtí | 1. 1. 1933 |
| Místo úmrtí | Brno |
| Povolání |
Pedagog Spisovatel Překladatel |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 14, Praha 2011, s. 462–463. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/46061 |
DVOŘÁČEK, Jaroslav Václav, * 2. 2. 1883 Polešovice u Uherského Hradiště, † 1. 1. 1933 Brno, spisovatel, publicista, překladatel, pedagog
Byl synem nadučitele. Maturoval 1901 na gymnáziu v Uherském Hradišti, 1905 absolvoval obory čeština a francouzština na Filozofické fakultě UK v Praze. Pak působil jako středoškolský profesor na reálkách v Brně (1905–07), Kutné Hoře (1907–11), Nové Pace (1911–13), Pardubicích (1913–24), Skalici na Slovensku (1924–27) a od 1927 v Brně v Antonínské ulici. 1923 se oženil s Marií Žalčíkovou. Na Filozofické fakultě MU 1930 obhájil práci Galicismy v nové češtině spisovné a byl promován PhDr.
Byl znám i jako překladatel z latiny a francouzštiny, autor aforismů, sloupků a fejetonů i lingvista. V literárních pracích spojoval zájem lingvisty s postojem ironického filozofujícího moralisty. Publikum informoval o teoretických stránkách jazyka (sémantika, sémaziologie a etymologie) popularizačními výklady (Národní listy, 1917; Ze života slov, 1920). V překladech, k nimž připojoval úvody, se projevil jako moralista volbou autorů, jež nalézal mezi římskými klasiky a nizozemskými i francouzskými humanisty. Uplatnil smysl pro břitký humor v besídkách a črtách ve sbírce aforismů (Kytička kopřiv, 1917, 1925). Ve sloupcích a fejetonech v Národní politice a v Lidových novinách kritizoval dobové veřejné poměry travestií Komenského Labyrintu. Další příspěvky otiskoval od 1913 v Besedách Času, České revui, Naší řeči, Naší vědě či Zvonu. Byl pohřben v Koryčanech u Kyjova.
Gustav Novotný, Miroslava Novotná
Dílo
výběr: Lidová etymologie a její stopy v přítomnosti i v dějinách. Sociální a kulturní změny v zrcadle jazyka. Sláva i úpadek slov, in: Národní listy 1917, č. 61, 164, 254; Ještě o Mary Pickford a jiných netýkavkách, in: Naše řeč 13, 1929, s. 71–73; Chybné věty relativní, in: tamtéž 15, 1931, s. 107–111; Kdy x a kdy ks, in: tamtéž, s. 204–206; Nejčastější galicismy v novočeské skladbě, in: tamtéž 16, 1932, s. 65–71, 97–103, 129–137, 161; beletrie: Kytička kopřiv, 1917 (2. vyd. 1925); Ze života slov. Populární výklady o významosloví, 1920; překlady: F. R. de Lamennais, Slova věřícího, 1912; Erasmus Rotterdamský, Chvála bláznovství, 1912; týž, Důvěrné hovory. Výbor, 1913 (2. vyd. 1999); M. de Montaigne, Essaye, 1917; L. Annaeus Seneca, Výbor z listů Luciliovi, 1919; týž, O klidu duševním a jiné dialogy. O prozřetelnosti. O stálosti povahy, 1928 (2. vyd. 1939 s J. Hrůšou); H. de Mirabeau, Vybrané řeči politické, 1921; E. Faquet, Uvedení do světové literatury, 1925; B. Pascal, Myšlenky, 1932; A. Karr, Hrst pravdy, 1932.
Literatura
- OSND 2/1, s. 310
- LČL 1, s. 631
- nekrology: A. N. (=Novák), in: Lidové noviny 3. 1. 1933, s. 4
- red., in: Naše řeč 17, 1933, s. 26
- A. B. (Beer), in: Naše věda. Kritický měsíčník 14, 1933, s. 138–139
- Městys Polešovice. Významné osobnosti. D. J. (www.polesovice.cz/doc/cms/106/?act_date=2010–05–15...1).
Prameny
- MZA Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 11 858, římskokatolická fara Polešovice, narození Polešovice sv. 8, fol. 117.
Reference
