DVOŘÁK František 1908–1972

	František DVOŘÁK
Datum narození	5. 8. 1908
Místo narození	Praha
Datum úmrtí	22. 12. 1972
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Pedagog‎; Spisovatel‎; Dramaturg, režisér nebo choreograf‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 476–477. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/46085

DVOŘÁK, František, * 5. 8. 1908 Praha, † 22. 12. 1972 Praha, filmový scenárista, pedagog, žurnalista

Středoškolské vzdělání si prohloubil studiem na pražské Filozofické fakultě UK a zakončil doktorátem 1936 (PhDr.). Stal se úředníkem, 1937–45 pracoval na Ústředním sociálním úřadu hlavního města Prahy. Po válce z místa odešel do nakladatelského družstva Nová osvěta, kde 1945–47 působil jako literární redaktor. 1946 debutoval jako neúspěšný epigon K. Čapka knížkou sedmi detektivních romanet čerpajících z doby okupace a válečné Prahy (příběhy konfidentů, slabochů a zrádců soustředěných kolem postavy policejního rady ve výslužbě Falguse) Zlomený peníz a jiné povídky. Zapadl i pokus o divadelní hru s detektivní zápletkou z téhož roku o prázdninovém dobrodružství chlapců Pan Falgus zasahuje, premiérově uvedený Divadlem mladých pionýrů. Neúspěch D. dosavadního snažení vyvážila rychlá kariéra dramaturga a scenáristy (1947–60) u Československého státního filmu ve spolupráci s jinými autory (Jiřím Friedem, Vladimírem Tůmou, M. V. Kratochvílem či Františkem Danielem). 1948 získal za ideové kvality dobově prestižní ohodnocení: Cenu země České za rok 1947 (1948) a Státní cenu za rok 1948 za námět a scénář k filmu podle dramatu J. Krejčíka Ves v pohraničí (1947). Za námět a scénář k filmu Pan Habětín odchází (1949) obdržel Čestné uznání na Mezinárodním filmovém festivalu v Mariánských Lázních. S Jiřím Friedem adaptoval pro režiséra Jiřího Weisse román „dělnického prezidenta“ A. Zápotockého Vstanou noví bojovníci (1950), za nějž rovněž získal vyznamenání: Státní cenu I. stupně za rok 1951 a stal se laureátem Státní ceny Klementa Gottwalda. Další ocenění obdržel až k padesátinám 1968: Vyznamenání Za vynikající práci a Cenu Víta Nejedlého pro rok 1968. Jako scenárista se podílel na filmech Křížová trojka, 1948, Tentokrát o vánocích, 1958, Král Šumavy, 1959, Ďáblova past, 1961, samostatným autorem námětu a spoluautorem scénáře byl u komedií Bořivoje Zemana Pan Novák, 1949 a Václava Kršky Poslední růže od Casanovy, 1966. Od 1950 do konce života působil současně jako pedagog na katedře scenáristiky a dramaturgie pražské FAMU, od 1960 jako vedoucí katedry filmové a televizní dramaturgie. Dvakrát byl zvolen děkanem (1950–52, 1958–60). Pedagogicky vedl scénáře studentských snímků a Studia FAMU (Strakův generál, 1960, Zpěv, který nezemřel, 1962, Případ Varney, 1962, Tátova škola, 1963, Otevřené okno, 1963, Inventura, 1963, Alcron, 1963 a Gambit, 1964). Jako pedagogický vedoucí pro scénář působil i u celovečerního filmu barrandovského Studia uměleckého filmu (snímek V. Borského Jestřáb kontra Hrdlička, 1953). Neúspěchem skončily pokusy o filmové herectví: šest let před smrtí se jako herec epizodista objevil ve dvou filmech (francouzský novinář v Délce polibku devadesát, 1965 A. Moskalyka a číšník v podobenství J. Němce O slavnosti a hostech, 1966). Okrajově spolupracoval s M. V. Kratochvílem a F. Danielem na knihách Žánry ve filmu (1963) a ABC scenáristy (1964). Přispíval do periodik, koncem 60. let se pokusil o uplatnění jako scenárista československé televize (Záhořanský hon režiséra Bohumila Sobotky, 1968 aj.). Užíval uměleckého křestního jména Alan (též Allan) a také podobu jména F. A. Dvořák.

Marcella Husová

Literatura

J. Kunc, Slovník českých spisovatelů beletristů 1945–56, 1957, s. 91 až 92
MČE 2, s. 240
J. Kunc, Česká literární bibliografie, 1945–1963 1, 1963, s. 201
J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 520
FP 1, s. 94–96
Knapík, s. 76
Tomeš 1, s. 276
www.csfd.cz.

Reference