EBERT Anton 1835–1896
| Anton EBERT | |
| |
| Datum narození | 29. 6. 1835 |
|---|---|
| Místo narození | Kladruby u Stříbra |
| Datum úmrtí | 16. 6. 1896 |
| Místo úmrtí | Vídeň (Rakousko) |
| Povolání | Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 512. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/46157 |
EBERT, Anton (též Antonín), * 29. 6. 1835 Kladruby u Stříbra, † 16. 6. 1896 Vídeň (Rakousko), malíř
Narodil se na kladrubském zámku (někdy uváděno 1845 v Tachově) jako syn správce kladrubského zámku Karla Josefa E. (* 28. 1. 1802 Tachov, † 1. 2. 1882 Kladruby), který byl rodinným archivářem a knihovníkem knížete Windischgrätze, genealogem, lesnickým a zemědělským spisovatelem. Věnoval se i hudbě, o niž se zajímal i syn Ludwig E. (* 13. 4. 1834 Kladruby, † 14. 12. 1908 Einbeck u Göttingen, Německo), který získal vzdělání na pražské konzervatoři u J. A. Goltermanna, od 1852 působil jako violoncellista v orchestru divadla v Temešváru, 1854 první hráč na violoncello v dvorní kapele v Oldenburgu, 1875 odešel vyučovat do Kolína nad Rýnem na konzervatoř. Stal se učitelem E. Humperdincka, 1889 spoluzaložil konzervatoř v Koblenzi, kde do 1908 vyučoval hru na violoncello. Další syn Adolf E. (* 26. 8. 1838 Kladruby, † ?) byl odborným spisovatelem z oboru lesnictví a zemědělství.
Syn Karla Josefa Anton se stal malířem. Vzdělání získal v Praze na umělecké akademii, pak odešel do Vídně, kde se stal oblíbeným žákem malíře F. G. Waldmüllera a posléze i jedním z posledních následovníků jeho výtvarného směru. Podnikal studijní cesty, nakonec se usídlil ve Vídni. Maloval oleje s náměty květin, dětí, rodinného života, např. Matka s dětmi, Uzdravení babiččino, 1872, U studně, 1878. Věnoval se portrétní malbě (obrazy Battyányiho, L. Kossutha, zpěvačky Minnie Hauckové, 1892) i autoportrétu a vytvořil miniaturní podobizny dětí císaře Franze Josefa na slonovině. Později maloval motivy z okolí Vídně a krajiny. Stal se autorem větších pláten Útok husarů, Před koupelí, Po koupeli, Zedníci na střeše. Ve vídeňském domě umělců byl uložen jeho portrét knížete Alfreda Windischgrätze, v Praze v galerii Rudolfina obrazy Starý kuřák (1872) a U lesního pramene. Jako žánrový malíř se nevyhýbal ani intimním tématům (Mateřské štěstí, Ranní spánek, Děti v lese) a knižním ilustracím, zejména knih pro děti (Obrázková kniha). 1859 se ucházel v Praze o stipendium Klárovy nadace, k žádosti doložil obrazy Kristus a samaritánka a Triumf víry v úzkostech svědomí Ludvíka XI. Pro hřbitovní kostel sv. Petra v Kladrubech namaloval oltářní obraz. V současné době jsou jeho obrazy na aukcích celosvětově velmi ceněny.
Marcella Husová
Literatura
- Toman 1, s. 193
- BL 1, s. 292
- ÖBL 1, s. 209–210
- OSN 8, s. 355
- MSN 2, s. 490
- E. Vincenti, Wiener Kunst-Renaissance, Wien 1876, s. 333n.
- Thieme – Becker 10, s. 307
- KSN 2, s. 594
- Czeike 1, s. 118
- EBL, s. 119.
Reference