ELBOGEN Richard 1860–1933
Richard ELBOGEN | |
Narození | 13. 3. 1860 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 29. 1. 1933 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | Potravinář |
Citace | Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 569-570 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/67037 |
ELBOGEN, Richard, * 13. 3. 1860 Praha, † 29. 1. 1933 Praha, cukrovarnický odborník, komerční rada, podnikatel
Byl prvorozeným synem cukrovarníka Seligmana E. (1827 až 1905) a Karoliny, roz. Matzkové, společníkem pražské firmy Seligman Elbogen a od 1891 jejím spolumajitelem. Po smrti otce převzal vedení správní rady rodinné akciové společnosti. Ke správě podniků založil novou akciovou společnost Pečecká rafinérie cukru se sídlem v Praze, která postupně získala cukrovary v Doudlebech nad Orlicí (1907), druhý cukrovar v Pečkách (1910), Českém Brodě (1910), Velimi (1910), Uhříněvsi (Praha; 1910), Úvalech (1916), Berouně (1925), Cerhenicích (1926), Českém Meziříčí (1937) a Zdicích (1937). V letech 1914–29 byl zároveň prezidentem této akciové společnosti. 1929 ji převzala Česká banka Union, přesto si rodina vliv ve společnosti udržela. Zasedal i ve správní radě Banque des Pays de l’Éurope Centrale Paris, od 1905 také v rakouské Länderbank i její nástupkyně v éře první republiky Banky pro obchod a průmysl v Praze. Významnou pozici zastával i v jejím průmyslovém koncernu, který 1912 vlastnil na 36 cukrovarů. E. patřil mezi nejvýznamnější představitele cukerního průmyslu v českých zemích. Stal se viceprezidentem správní rady akciové společnosti rakouských cukrovarů, kterou 1911 založila Länderbank a která sdružovala cukrovary Moravský Krumlov a Oslavany, členem správní rady rafinerie cukru v Krásném Březně (Aktiengesellschaft Schönpriesner Zuckerraffinerie in Prag), Čokoládoven Deli, Středomoravské akciové společnosti cukrovarské a zemědělské (Zentralmährische Zuckerfabriken und Oekonomie) ad. Po první světové válce organizoval vývozní styky a likvidoval vázané cukerní a melasové hospodářství. 31 let byl členem pražské OŽK. Zařadil se i mezi významné představitele pražského kulturního a uměleckého života. Jako kurátor Uměleckoprůmyslového muzea se zasloužil o získání četných sbírkových předmětů. Oženil se s Lilli Rappaportovou, manželství zůstalo bezdětné. Poslední roky života strávil v ústraní na svém velkostatku a zámku v Suchomastech na Berounsku, který rodina vlastnila 1911–39. Cukrovarnickému podnikání se věnovali i bratři Bedřich (1875–1934) a Hugo (1863–1933). Byl pohřben do rodinné hrobky na Novém židovském hřbitově v Praze-Strašnicích.
L: BL 1, s. 307; Bohemia 1. 2. 1933, s. 13–14; Neumannův cukrovarnický kalendář 1929, s. 7, 44, 49, 61, 76, 86; Listy cukrovarnické, příl. Zpravodaj 14, 1932/33, č. 23, s. 249–250; F. Dudek, Monopolizace cukrovarnictví v českých zemích do roku 1938, 1985, s. 126, 205, 209.
P: Archiv NTM Praha.
Miloš Hořejš