ELICER Karel 1904–1979

Karel ELICER
Narození	29. 7. 1904
Místo narození	Lysá nad Labem
Úmrtí	5. 7. 1979
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Strojař nebo elektrotechnik‎ Doprava, pošty, spoje‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 577
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/53296

ELICER, Karel, * 29. 7. 1904 Lysá nad Labem, † 5. 7. 1979 Praha, elektrotechnik

Vystudoval nymburské gymnázium a ČVUT v Praze (1922 až 1927), inženýrský titul obhájil 1932. Na základě práce Teoretické předpoklady pro konstrukci audiofrekvenčních můstků na měření malých kapacit a ztrát kondenzátorů získal 1938 doktorát technických věd. Na škole zůstal od 1929 jako asistent na Ústavu elektrotechniky slabých proudů. 1935–38 pracoval na telegrafním stavebním úřadě v Praze, 1938–46 na ministerstvu pošt a telegrafů. 1946 byl povolán jako centrální ředitel nového národního podniku Tesla. Významně se zasloužil o rozvoj hlavního elektrotechnického koncernu i o převzetí některých výzkumných pracovišť, vybudování tehdy špičkových laboratoří. 1949–51 jako vedoucí výrobně technického oddělení ministerstva průmyslu koordinoval elektrotechnická pracoviště ČSR. 1951 se vrátil na ČVUT, přednášel na elektrotechnické fakultě (docent, od 1961 profesor dálkové sdělovací techniky) a vedl Ústav dálkových spojů (1954–55). V roce 1955/56 byl děkanem fakulty, 1963/64 proděkanem. V 60. letech i vedoucím katedry sdělovací elektrotechniky. 1960 přednášel na Vojenské vysoké technické škole v egyptské Káhiře.

Zabýval se především sdělovací technikou, vydal rozsáhlou monografii Dálková sdělovací technika (2. vyd. 1961–62), za niž získal 1961 čestné uznání ČVUT. Publikoval četné studie a expertízy, byl členem Elektrotechnického svazu československého, 1946–51 předsedal jeho slaboproudé sekci.

D: Rozhlas bez drátu nebo po drátě?, 1954; Základy drátových spojů, 1958; Konstrukce sdělovacích kabelů a vedení, 1970, 1980; Úvod do elektroinženýrství 3, 1973 (s M. Razímem); Přenosová technika 1, 1979.

L: Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 177; ČBS, s. 132; Tomeš 1, s. 290.

P: Archiv ČVUT Praha, osobní spis; Archiv NTM Praha (osobní fond, nezpracováno).

Jiří Martínek