ENENKL Vladimír 1920–1991

Vladimír ENENKL
Narození	20. 4. 1920
Místo narození	Daskabát u Olomouce
Úmrtí	2. 8. 1991
Místo úmrtí	Brno
Povolání	Fyzik‎ Pedagog‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 592-593
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/69130

ENENKL, Vladimír, * 20. 4. 1920 Daskabát u Olomouce, † 2. 8. 1991 Brno, termomechanik, pedagog, odborný spisovatel

Byl synem rolníka. 1939–45 pracoval jako konstruktér v závodech na výrobu naftových motorů v Napajedlech. 1941 se oženil se Zdeňkou Naděždou, roz. Maturovou, adoptovanou Böhmovou, a spolu vychovali syna Vladimíra a dceru Marii. 1947 složil druhou státní zkoušku na odboru strojního a elektrotechnického inženýrství na brněnské technice a byl promován inženýrem. Již za studií a po absolutoriu tam pracoval jako asistent Ústavu technické termiky a pístových kompresorů. 1950 obhájil práci Vstřikové kapiláry chladících zařízení a byl promován doktorem technických věd. 1951 přešel pod brněnskou Vojenskou technickou akademii, kde byl 1952 jmenován docentem pro obor technické termodynamiky. 1958 byl převeden znovu na VUT, kde do 1985 vedl katedru termomechaniky. 1959–66 pracoval jako proděkan strojní a elektrotechnické fakulty. 1965 byl jmenován profesorem pro obor termomechaniky na fakultě strojní, 1978 mu vědecká rada Slovenské vysoké školy technické udělila hodnost doktora věd (DrSc.) a 1984 byl zvolen členem korespondentem ČSAV. 1990 odešel do výslužby.

E. přednášel na brněnské technice předměty termomechanika, kompresory a chladicí zařízení a jaderná energetika – stavba reaktorů a zařízení. K nim vydal studijní materiály. Zkoumal sdílení tepla, vliv drsnosti a radiačního růstu na výměnu tepla v palivových článcích a jejich dochlazování, teplotní pole v parogenerátorech, teplotní a hydraulické charakteristiky chladiva, dále vliv tlakové vlny na průmyslové sušení tkanin. Od 1964 byl členem a pak místopředsedou vědecké rady pro jadernou energetiku Československé komise pro atomovou energii a jedním z odborníků na výstavbu Jaderné elektrárny Dukovany. Pro nemocniční praxi zkonstruoval přístroj pro hlubokou hypotermii používaný při operacích srdce. Vystupoval na konferencích v cizině a psal znalecké posudky. 1974 obdržel Řád práce.

D: učební texty: Technická thermodynamika 2, 1952 (s J. Chrastinou a Z. Svobodou, 2. přeprac. vyd. 1963); Základy sdílení tepla a termochemie. Vybrané stati, 1960; Termomechanika, 1966 (dotisk 1967 a 1969, další rozšíř. vyd. 1969/70, 1972, 1974, 1976, 1977, 1979 a 1980 s J. Chrastinou, 9. přeprac. vyd. 1981 a 1983 s J. Hlouškem a E. Janotkovou); Sdílení tepla IA, 1973 (další vyd. 1974, 1978, 4. přeprac. 1981, všechna s Z. Ramíkem).

L: Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 178; Tomeš 1, s. 291.

P: Archiv VUT Brno, fond Osobní spisy zaměstnanců. V. E.; Archiv brněnského krematoria, č. 199 949.

Alžběta Skákalová, Gustav Novotný