ESOP Karel 1863–1935

Karel ESOP
Narození	28. 1. 1863
Místo narození	Bečov (u Mostu)
Úmrtí	12. 10. 1935
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Voják nebo partyzán‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 24
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/46322

ESOP, Karel, * 28. 1. 1863 Bečov (u Mostu), † 12. 10. 1935 Praha, důstojník

Jeho strýcem byl mladočeský politik, starosta Nového Bydžova MUDr. Josef Václav E. (1813–1880). V Praze E. maturoval na reálném gymnáziu a vystudoval Technickou vojenskou akademii ve Vídni (Ing.). 1884–88 velel četě a rotě 1. ženijního pluku, od 1888 působil u XII. sapérského praporu, byl členem několika rekognoskačních komisí ve vojenském operačním prostoru Karpat a od října 1894 zvláštním referentem pro výbušné látky při Technické vojenské komisi ve Vídni. Současně byl přidělen 4. ženijnímu pluku. Proslul několika vynálezy a návrhy nových výrobních a technologických postupů, 1903 získal mezinárodní patent za měření brizance výbušnin (Esopova zkouška). 1905–12 pracoval jako inspektor muniční továrny ve Wöllersdorfu, 1912–15 vedl vojenský přejímací orgán v muniční továrně v Blumau, 1915–18 byl jejím ředitelem. Na jaře 1918 obdržel generálskou hodnost. Jako národně uvědomělý a mimořádně kvalifikovaný důstojník byl v listopadu 1918 přijat do československé armády. 1918–22 vedl odbor vojenské likvidace bývalého státu na Ministerstvu národní obrany a koordinoval přejímku vojenského materiálu monarchie. 1922–23 řídil reparační oddělení Ministerstva národní obrany, 1923–25 předsedal několika odborným komisím dělostřeleckého a zbrojního odboru ministerstva. 1925 odešel do výslužby. Patřil k vojenským technikům středoevropského formátu.

L: OSND 2/1, s. 448; J. Fidler – V. Sluka, Encyklopedie branné moci ČSR 1920–38, 2006, s. 208–209.

P: VHA, Praha, kvalifikační listina.

Martin Kučera