FÜHRER Robert Jan Nepomuk 1807–1861

	Robert Jan Nepomuk FÜHRER
	;
Datum narození	2. 6. 1807
Místo narození	Praha
Datum úmrtí	28. 11. 1861
Místo úmrtí	Vídeň (Rakousko)
Povolání	Hudební skladatel‎; Hudební interpret‎
Významnost	C
Citace	Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 481–482. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/56045

FÜHRER, Robert Jan Nepomuk, * 2. 6. 1807 Praha, † 28. 11. 1861 Vídeň (Rakousko), varhaník, hudební skladatel

Narodil se rodině pražského lékárníka Ignáce F. 1817–24 byl vokalistou u Sv. Víta a hudebně se vzdělával u svého kmotra – hudebního skladatele J. N. Vitáska. 1823 se stal výpomocným varhaníkem ve svatovítském chrámu a 1826 druhým varhaníkem. 1830–39 učil na nově zřízené pražské varhanické škole a 1829–39 byl také varhaníkem ve strahovském klášteře. Po Vitáskově smrti se stal 1839 ředitelem kůru u Sv. Víta, funkce byl však 1845 kvůli finančním machinacím zbaven. Poté co musel opustit Prahu, pobýval 1846–49 v Salcburku, kde se živil jako výpomocný varhaník, zástupce divadelního kapelníka a příležitostný učitel. 1849 pobýval v Mnichově, kde vydal řadu svých skladeb u nakladatele J. Aibla, 1850 v Augsburgu, 1854–55 ve Freisingu, Braunau am Inn a Gmundenu, odkud byl kvůli dalšímu deliktu vypovězen. V té době se živil jako sbormistr, učitel hry na klavír či varhaník a vydával své spisy. Po krátkém pobytu ve Vöcklabrucku a Schwanenstadtu, kde opisoval noty, doprovázel na klavír houslistu J. Gärtnera po Rakousku a Uhrách. 1856 se znovu vrátil do Salcburku, kde s A. Brucknerem vystupoval na oslavách W. A. Mozarta. 1856–57 pobýval znovu v Braunau, poté v Aspachu; žil z podpory vikariátního učitelstva a skládal. 1858 se přesunul do Riedu im Innkreis, kde zřídil pěveckou školu. 1859 byl F. vězněn v Garstenu (obhajoval se sám). Po propuštění odešel 1860 do Vídně, žil velmi nuzně a příjmy měl jen díky vydávaným skladbám. Zemřel v chudobě, pohřben byl ve společném hrobě ve Währingu (dnes XVIII. okres Vídně). 1885 mu byla v Pardubicích jako připomínka Všeobecného sjezdu varhaníků odhalena pamětní deska. S Kateřinou, roz. Seidlovou (* 23. 3. 1812 Praha, † 24. 6. 1889), měl syny Roberta (* 18. 6. 1838 Praha, † 28. 6. 1890) a Ottu (* 15. 4. 1840 Praha, † 1. 3. 1906 Petrohrad, Rusko), který byl operním zpěvákem působícím převážně v Rusku.

F. byl vynikajícím varhaníkem a autorem přibližně čtyř set skladeb a několika teoretických spisů. Původně tvořil pod vlivem W. A. Mozarta, později v duchu romantismu. Skládal hlavně církevní hudbu, zejména mše, graduale, ofertoria, moteta, žalmy, preludia a fugy. Během pobytu v Praze vytvořil nejhodnotnější skladby; některé jeho pozdější práce jsou hodnoceny jako ledabylé, motivy v nich se opakují. F. je pokládán za zakladatele české vánoční varhanní pastorely. Čerpal mj. ze staročeské církevní hudby (toccata na chorál Hospodine, pomiluj ny a Svatý Václave). K jeho nejlepším pracím patří mše A dur (1843), rekviem g moll (1846) či oratorium Christus im Leiden und im Tode. K příležitosti úmrtí císaře Františka I. napsal skladbu Fuga Elegica. F. světské skladby tvoří kantáty, mužské sbory a písně. Sbírku preludií Der Landorganist (1860) složil ve vězení v Garstenu.

Lenka Procházková

Dílo

skladby, výběr: Kurze Pastoral-Messe (in A und D), asi 1840; Messe für den heiligen Gründonnerstag (Coena Domini) sammt Graduale und Offertorium, asi 1840; Zweite Messe in G, kolem 1840; Messe in G, asi 1844; Pastoral-Graduale und Offertorium (Viderunt omnes fines), kolem 1845; Kurze Pastoral-Messe in A und D, kolem 1845; Requiem in Es, asi 1861; 2 Toccaten nach den urältesten böhmischen Chorälen, 1847. Teoretické spisy, výběr: Der Rhythmus. Oder der musikalische Ebenbau, 1847; Die Tonleitern der Griechen auf das fünfzeilige Notensystem übertragen, 1847; Praktische Anweisung zum regelrechten Erlernen des Pedalgebrauchs auf der Orgel (rkp.); Musikalisch-liturgisches Handbuch für Chordirectoren etc. (rkp.).

Literatura

RSN 3, s. 261
OSN 9, s. 753
MSN 2, s. 894
MČE 2, s. 535
HS 1, s. 351–352
ÖBL 1, s. 380
BL 1, s. 401
Wurzbach 1, s. 411
LDM 1, sl. 389–393 (se soupisem pramenů a literatury)
NDB 5, s. 687
MGG. Personenteil 7, 2002, sl. 253–255
E. Z., R. F., in: Dalibor 4, 1861, č. 35 a 36, s. 279 a 288
Bohuslav z Kolowrat, R. F. Život a jeho dílo, in: Cyril 38, 1912, č. 1, 3, 6–10
39, 1913, č. 4, 7–9 (se soupisem díla)
M. Hanuš, R. J. N. F., církevní skladatel a jeho pamětní deska v kostele sv. Bartoloměje v Pardubicích, in: Zprávy Klubu přátel Pardubicka 41, 2006, č. 3–4, s. 68–72
Grove 7 (1980), s. 21
Anton Bruckner. Ein Handbuch, U. Harten (ed.), 1996, rejstřík
www.musiklexikon.ac.at (stav k 14. 7. 2014).

Prameny

Österreichische National Bibliothek, Wien, rukopisy
NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 120, obraz 252 a 258.

Reference