FACILIDES Victorinus †1637
Victorinus FACILIDES | |
![]() | |
Narození | konec 16. století |
---|---|
Místo narození | Velké ? Meziříčí |
Úmrtí | 17. 4. 1637 |
Místo úmrtí | Pirna (Německo) |
Povolání | Náboženský publicista |
Citace | Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 43 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/54569 |
FACILIDES, Victorinus (též Victorinus Meziříčský), * konec 16. století Velké ? Meziříčí, † 17. 4. 1637 Pirna (Německo), luteránský duchovní, pedagog, překladatel
Pocházel snad z Velkého Meziříčí, rodinné poměry ani datum narození nejsou známy. 1607 byl zapsán na gymnázium v německém Zerbstu (Sasko-Anhaltsko). Teologická studia dokončil ve Wittenbergu, kde byl 1616 ordinován. Poté působil jako duchovní v Jesenici na Rakovnicku. Asi 1622 odešel do saského exilu. Byl autorem latinských distich ve sborníku Kryštofa Megandera Propemptica v Sasku (1629). Téhož roku vyšly v Meganderově drážďanské tiskárně jeho dva české překlady německých spisů, jejichž tematika byla pro české exulanty aktuální, a to spis Matyáše Hoenegga z Hoeneggu s instrukcemi, jak mají evangeličtí křesťané v habsburských zemích reagovat na rekatolizační nátlak, a spis Georga Mylia obhajující správnost Lutherových artikulů proti námitkám jeho katolických oponentů. F. s rodinou se poté usadil v Pirně. V soupisu exulantů 1629 byl zapsán s manželkou, třemi dětmi (Kryštof Zikmund, Anna Alžběta, Johann Gottfried) a služebnou v domě Christoffa Zompena. 1631 tam byl ještě registrován s manželkou. 1633 mu zemřela dcera. 1636 však již bydlel se ženou a jedním synem u Chiliana Hennela. V Pirně působil jako učitel a špitální kazatel. F. se nedožil dobytí města švédskými vojsky ani rozpadu tamní české exulantské obce. Stal se zakladatelem v Sasku rozvětveného rodu, jehož členové vynikli zejména jako duchovní správci a právníci. Literárně činný byl i syn Kryštof Zikmund (1625–1684), kmotřenec Kryštofa Megandera, stipendista saského kurfiřta a později luteránský duchovní v Possendorfu a Franckenbergu.
D: D. Mattyásse Hoë…w Slowu Božjm založené Zdánj Kterak se chowati magj ti gimž těchto Let w Rakausých y na giných mistech se vkladá a poraučj aby včenj Papeženské přigali..., Dresden 1629; Jiříka Miliusa Gruntovní zpráva, že M. Luther ve všech artikulích, o kteréž s Římskými papežníky rozepře jest, tak věřil a učil, jakž ihned po časích sv. apoštolů v 600 letech věřeno a učeno bylo. (Přeložená od V. F. Mezřického), tamtéž 1629.
L: RSN 3, s. 10; OSN 8, s. 998; Jireček 1, s. 187; L. Bobková, Exulanti z Prahy a severozápadních Čech v Pirně v letech 1621–1639, 1999, s. 24, 75, 124, 145; RHB 2, s. 128 (s chybným rokem úmrtí 1634); K. Megander, Propemptica, Lipsiae 1629; C. A. Pescheck, Die böhmischen Exulanten in Sachsen, Leipzig 1857, s. 36; R. Specht, Die Matrikel des Gymnasiums in Zerbst, Leipzig 1930, s. 44.
Jana Hubková