FAJKUS Jaromír 1924–2009

	Jaromír FAJKUS
	Portrét ; Ruský venkovan, 1956 ; Mečíky, 1965 ;
Datum narození	25. 3. 1924
Místo narození	Pstruží (u Frýdlantu nad Ostravicí)
Datum úmrtí	30. 6. 2009
Místo úmrtí	Havířov
Povolání	Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 51. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/64986

FAJKUS, Jaromír, * 25. 3. 1924 Pstruží (u Frýdlantu nad Ostravicí), † 30. 6. 2009 Havířov, malíř, grafik

Pocházel z dělnické rodiny, otec pracoval jako kovář na šachtě, matka jako textilní dělnice, později byla v domácnosti. Vyučil se kotlářem ve Vítkovických železárnách. V Ostravě za druhé světové války navštěvoval večerní kurzy kresby, deskriptivní geometrie a ruštiny. Během prezenční vojenské služby (1947– 49) pracoval rovněž ve Vojenském historickém ústavu v Praze a zajímal se o historii. Pak byl zaměstnán jako kreslič ve Stavoprojektu, 1950 vybrán do státního kurzu pro přípravu pracujících na studium vysoké školy v Liberci, obor výtvarné umění. Studoval na AV U v Praze u prof. J. Želibského a K. Mináře (1951–53), na Repinově institutu v tehdejším Leningradě mj. u prof. J. J. Mojsejenka, R. R. Frence a D. P. Bělousova (1953–59), kde současně úspěšně propagoval dílo F. Duši, malíře, grafika a keramika z Frýdlantu nad Ostravicí. Procestoval Ukrajinu, Lotyšsko, Estonsko, Krym, Kavkaz a Střední Asii. Výtvarné vzdělání zakončil absolvováním čestného roku znovu na AV U u prof. K. Součka (1959–60). Od 1960 bydlel v Havířově. Pravidelně zajížděl do Pstruží. V rodném domku, kde si dal upravit ateliér, tvořil.

Na konci padesátých let se seznámil se spisovatelem B. Četynou z Frenštátu a poté vytvořil několik velkých pláten na téma hukvaldské povstání 1695 (obraz Povstání na Hukvaldsku předložil jako závěrečnou práci na studiích). Dále se věnoval figurální malbě, grafice a monumentální tvorbě. Zachytil krajinu Šumavy, okolí Dukovan a Beskydy, maloval portréty a zátiší. V grafice a kresbě zpodobnil mj. Vítkovice, Pstruží a Beskydy. Zajímal se rovněž o sgrafito, mozaiku a vitráže.

Od 1959 se zúčastnil přibližně sedmdesáti samostatných a pětašedesáti společných výstav i několika soutěží, např. soutěže na řešení náměstí Slovenského národního povstání v Bratislavě, smuteční obřadní síně ve Frýdlantu nad Ostravicí, základní školy v Havířově a polikliniky v Ostravě. Byl členem tvůrčí skupiny Bezruč (1963–73) a Sdružení umělců slezských (1968–73), Svazu českých výtvarných umělců a sdružení Oslava, s nimiž vystavoval. Kromě vlastní tvorby vedl kroužky malování, popsal své zážitky z dětství i mládí v sérii novinových článků a pracoval v letopisecké komisi ve Frýdlantu. 2007 byl vyznamenán pamětní medailí města Frýdlant a 2009 obdržel čestné uznání statutárního města Havířov. Oženil se s Hanou Khorovou, s níž vychoval syna Jaromíra a dcery Jasanu a Dobruši. Byl pohřben ve Frýdlantu. F. dílo je uloženo např. ve sbírkách Galerie uměleckého smaltu a litiny ve Frýdlantu, Muzea Beskyd ve Frýdku-Místku, Muzea ve Frenštátu pod Radhoštěm, základní školy Jiřího z Poděbrad v Ostravě-Vítkovicích a Galerie výtvarného umění v Košicích na Slovensku.

Gabriela Pelikánová, Karel Bogar, Gustav Novotný

Dílo

samostatné výstavy: Ostravice, 1960, 1961, 1992; Frýdlant nad Ostravicí, 1961, 1964, 1973, 1974, 1982, 1984, 1997, 2010; Frenštát pod Radhoštěm, Přerov, Hranice na Moravě, 1965; Opava, 1974; Havířov, 1975, 1979, 1981, 1993, 2004, 2009; Velké Karlovice, 1977; Frohnau (NDR), 1988; Frýdek-Místek, 1989; Karviná, 1989–90; realizace mozaik: Havířov, fasáda bloku č. 219, 1965; fasáda bloků č. 280–81, 1967; vestibul mateřské školy v Čapkově ulici, 1968 (a tři polychromované dřevěné reliéfy, 1972); fasáda gymnázia, 1969 (s M. Rybičkou); Ostrava, budova vodovodů a kanalizací, 1972 (s týmž); Podhradí u Vítkova, fontána, 1972 (s týmž); Čadca (Slovensko), interiéry nádraží ČSD, 1972; Ostrava-Hrabůvka, fasáda polikliniky, 1976; Frýdek-Místek, interiér policejních kasáren, 1978 a 1980 (s týmž); Třinec, fasáda obchodního domu Tesco, 1989; Frýdlant nad Ostravicí, interiér smuteční obřadní síně, 1975; fasáda mateřské školy, 1980; stěny autobusového nádraží, 1982; interiér městského úřadu, 1983; interiér gymnázia, 1984; další realizace: Pstruží, sgrafita na budově obecního úřadu, 1965.

Literatura

Na černé hodince u malíře J. F., in: Těšínsko 28, 1985, č. 3, s. 20–21 SČSVU 2, s. 206–207 (s neúplným soupisem díla, výstav a literatury)
J. Fabián (ed.), Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska, 1998, s. 25
Kulturněhistorická encyklopedie Slezska a severovýchodní Moravy 1 (A – M), 2005, s. 228.

Prameny

Galerie výtvarného umění, Ostrava, kolekce katalogů samostatných a kolektivních výstav J. F.

Reference