FESL Michal Josef 1788–1863

	Michal Josef FESL
	;
Datum narození	29. 9. 1788
Místo narození	Praha
Datum úmrtí	6. 2. 1863
Místo úmrtí	Vídeň (Rakousko)
Povolání	Náboženský publicista‎
Významnost	C
Citace	Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 133–134. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/54951

FESL, Michal Josef, * 29. 9. 1788 Praha, † 6. 2. 1863 Vídeň (Rakousko), římskokatolický kněz, teolog

Pocházel z chudé rodiny. Bohosloví vystudoval na pražské univerzitě, studium zakončil doktorátem a kněžským svěcením (1811). Formování jeho osvícenského teismu nejvíce ovlivnil filozof B. Bolzano a jazykovědec J. Dobrovský, u kterého se učil jazykům a historickému kriticismu. Na jejich doporučení se 1811 stal suplujícím, od 1816 skutečným profesorem církevního dějepisu a kanonického práva na litoměřickém biskupském semináři. 1816 ho biskup J. F. Hurdálek jmenoval presesem semináře. Z alumnů školy si vytvořil kroužek stoupenců, s nimiž založil tajný spolek Christenbund. V něm důsledně uplatňoval principy Bolzanových etických, sociálně a církevně nápravných snah, vedl své žáky k uvědomělé zbožnosti a touze po poznání. Na udání a na základě neopatrného F. kázání byl 1819 spolek prozrazen a zakázán jako deistický, kacířský. Tehdy vrcholilo tažení vysokých církevních kruhů proti B. Bolzanovi a F. případ s ním byl spojen. 1820 byl zatčen a v doprovodu policie konfinován v klášteře servitů ve vídeňské čtvrti Roßau, 1824 mu byl přikázán pobyt v klášteře ve Štýrském Hradci, 1832 obdržel povolení žít jako suspendovaný kněz na faře sv. Leopolda ve Vídni. Měl zakázán volný pohyb v monarchii. 1839 navštívil ilegálně (avšak s vědomím vídeňského policejního ředitele) svého příznivce B. Bolzana v Těchobuzi nedaleko Pacova. Organizoval vydávání jeho děl v bavorském Sulzbachu (Lehrbuch der Religionswissenschaft, 1834, Lebensbeschreibung, 1836, Wissenschaftslehre, 1837, Athanasia, 1838, výbor z exhort, 1839). Stal se spoluautorem dvou polemických tisků, bránících Bolzana proti odpůrcům. Většího významu než F. nevelké literární dílo nabylo jeho úsilí o naplňování Bolzanovy filozofie v praxi, jímž ovlivnil již své současníky, a hlavně mladší české bohoslovce. Na osobním příkladu dokazoval nutnost mravně konsekventního života a osvíceného racionalismu pro obnovu víry. Ač byl německy vychován, hlásil se k českému původu a z Vídně podporoval českou literaturu. Knihovnu a literární pozůstalost odkázal Českému muzeu.

Martin Kučera

Literatura

RS N 3, s. 72–73
Wurzbach 4, s. 446–448
OS N 9, s. 142
E. Winter, B. Bolzano a jeho kruh, 1935, zvl. s. 83–84
Wissenschaft und Religion im Vormärz. Der Briefwechsel B. Bolzanos mit M. J. F. 1822–48, E. Winter (ed.), Berlin 1965
Der Bolzanokreis 1824–33, in: Briefen von Anna Hoffmann, M. J. F., Franz Schneider und Franz Příhonský, E. Winter (ed.), Wien – Köln – Graz 1970
F. Marek, Severočeské kulturní kapitoly, 1973, s. 117
J. Loužil, B. Bolzano, 1978, zvl. s. 8, 208–209, 303–307
F. Marek, Severočeské kulturní kapitoly 2, 1978, s. 101–106, 118–122
Dějiny města Litoměřic, O. Kotyza – J. Smetana – J. Tomas (eds.), 1997, s. 396–397.

Prameny

LA PNP, Praha, písemná pozůstalost.

Reference