FIALA František 1895-?1957

	František FIALA
	;
Datum narození	21. 9. 1895
Místo narození	Praha
Datum úmrtí	19. 5. 1957 nebo 20. 5. 1957
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Pedagog‎; Architekt‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 142–143. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/54984

FIALA, František, * 21. 9. 1895 Praha, † 19./20. 5. 1957 Praha, architekt, urbanista

Syn stavitele Karla F. (1862–1939). Studoval na pražské technice, posléze na AVU v Praze nejdříve u J. Kotěry (1921–23), pak u J. Gočára, u něhož absolvoval 1924. Školení na AVU určilo F. profesní dráhu, stal se protagonistou kotěrovského směru, holandské architektury a purismu. Ve třicátých letech logicky přešel k emocionálnímu funkcionalismu, v některých návrzích lze však rozeznat i romantismus ovlivněný místem stavby (kaple na šumavském Javorníku, 1940). Byl činný v Zemském úřadu v Praze, kde projektoval zejména zdravotnická zařízení a státem zřizované nájemní domy, po válce se intenzivně zaměřil na urbanismus. Jako člen vládního výboru pro výstavbu a od 1948 vedoucí oddělení plánování Zemského výboru se podílel na tzv. rajonovém plánování. Současně byl jmenován profesorem urbanismu na ČVUT. Výstavbě školních budov i urbanismu se věnoval rovněž teoreticky: Stavby nových středních škol v republice Československé (in: Zprávy veřejné služby technické 18, 1936); Lokální centra velkých měst (in: Sborník II. vědecké konference fakulty architektury a pozemního stavitelství, 1958). Samostatně vyšly Stati z urbanismu (1959).

Ještě jako architekt kandidát vyhotovil 1921 spolu s kolegou Vladimírem Wallenfelsem soutěžní projekty na vzorové typy malých hospodářských usedlostí (obsadili třetí místo). 1922 se zúčastnili soutěže na malý dělnický či úřednický domek a konkurs vyhráli. První urbanistické řešení F. vypracoval 1923, a to konkurenční návrh k regulaci pražské Malé Strany. V soutěži obsadili společně s K. Pecánkem a V. Wallenfelsem druhé místo. Následujícího roku vytvořil spolu s A. Benšem plány regulace Sokolského ostrova v Českých Budějovicích, 1927 rovněž s Benšem návrh krematoria v Praze. 1928 obsadil druhé místo v soutěži na ideové skici obecního domova v Plzni-Lochotíně. Podle jeho projektu vznikaly i kolonie rodinných domků státních zaměstnanců na Podkarpatské Rusi (ve Vereckách, Svaljavě, Velkém Berezném). Po válce se více soustředil na urbanistické studie: 1952 vyhotovil generel Kladna, o rok později Švermova a Velkého Přítočna, 1954 Kladna-Kročehlav.

Pavel Vlček

Dílo

Ostrava, Dům umění (dnes hlavní budova Galerie výtvarného umění, s V. Wallenfelsem), 1924–1926 (soutěž 1923, druhé místo v konkursu);Milevsko, státní nájemní domy, 1925; Kostelec nad Černými Lesy, budova Zemského ústavu TBC kliniky, 1926; Bělčice, obytný dům, 1927; Volyně, Zemská průmyslová škola (s V. Wallenfelsem), 1927–1928; Praha-Střešovice, vila B. Bendy v Cukrovarnické ulici čp. 778 (realizoval J. Kadlec 1932); Nejdek, závodní nemocnice, 1933; Vlašim, TBC sanatorium, 1935; Jablonec, přestavba krajské nemocnice, 1936; Most, infekční oddělení nemocnice, 1936; Pelhřimov, infekční pavilon nemocnice, 1936–1938; Kladruby (u Vlašimi), státní rehabilitační zařízení, 1937.

Literatura

Stavitel 2, 1920–1921, s. 141
6, 1925, s. 10, 11, 14, 15, 86, 104, 105 8, 1927, s. 26–27
Architektonický obzor 20, 1921, s. 48
Stavba 1, 1922, s. 139
2, 1923, s. 28
Časopis československých architektů 22, 1923, s. 29
L. Matějček, Almanach akademie výtvarných umění v Praze, 1926, s. 66
Architekt SIA 27, 1928, s. 138
J. E. Koula, Nová česká architektura a její vývoj ve XX. století, 1940, s. 22, 46, 47
Toman 1, s. 215
Architektura ČSR 14, 1955, s. 310–312
Umělecké památky Čech 2, 1978, s. 51, 110
3, 1980, s. 36, 283
4, 1982, s. 246
Umělecké památky Prahy, Nové Město, 1998, s. 194, 641
Saur 1, s. 300
NEČVUD, s. 200–201.

Reference