FIEDLER Gustav 1849–1936

Gustav FIEDLER
Narození	25. 3. 1849
Místo narození	Trutnov
Úmrtí	27. 4. 1936
Místo úmrtí	Ostrava
Povolání	Významný představitel obecní správy‎ Právník‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 169-170
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/55052

FIEDLER, Gustav, * 25. 3. 1849 Trutnov, † 27. 4. 1936 Ostrava, advokát, politik, komunální politik

Byl synem báňského inženýra Leopolda F., pozdějšího horního inspektora Severní dráhy v Moravské Ostravě. Absolvoval německé evangelické gymnázium v Těšíně a právnickou fakultu ve Vídni. Praktikoval jako advokátní koncipient v Praze, Vídni a Těšíně. Vrátil se do Moravské Ostravy, kde si 1878 otevřel advokátní kancelář a uzavřel sňatek s Idou, dcerou Heinricha Golda, ředitele cukrovaru. Měli spolu dvě děti: syna Richarda, bankovního úředníka, a Margaretu, jež se provdala za primáře tamní nemocnice F. Neugebauera.

F. 1879–1918 působil v obecním výboru Moravské Ostravy, 1890 se stal místostarostou, často zastupoval starostu A. Johannyho v době jeho nepřítomnosti během vykonávání zemského poslaneckého mandátu. 1901 byl zvolen šestým moravsko-ostravským starostou, z funkce odstoupil 1918 kvůli neutěšené zásobovací situaci ve městě, kterou nedokázal zvládnout. Po abdikaci převzal resort chudinské péče a ochrany dětí. V rámci starostenského úřadu se soustředil mj. na zajištění zásobování města pitnou vodou, rozvoj místních drah i německého školství, zlepšení úrovně městské veřejné nemocnice, výstavbu městského divadla a evangelického kostela. Zájmy města reprezentoval i v jeho podnicích (spořitelně, elektrárně), v Obchodní a živnostenské bance v Moravské Ostravě, vykonával úřad cenzora filiálky Rakousko- uherské banky. F. veřejné působení bylo 1906 odměněno Rytířským řádem císaře Františka Josefa I. a 1910 Řádem železné koruny III. třídy za obecně prospěšnou a humanitární činnost.

Politicky působil v řadách německých nacionálních liberálů. Stal se členem výborů několika německých spolků v Moravské Ostravě – ústavověrného, německého domu, městského okrašlovacího, střeleckého, školského a hasičského, dále pracoval v turnerském, beskydském spolku a dalších sdruženích. 1906 a 1913 byl zvolen poslancem zemského sněmu v městské skupině Moravská Ostrava, Vítkovice a Mariánské Hory za Německou pokrokovou stranu, v jejímž předsednictvu působil. 1918 neakceptoval vznik Československa a s několika dalšími regionálními politiky se podílel na vypracování memoranda americkému prezidentu W. Wilsonovi s názvem Denkschrift der Delegation der Deutschen Parteien des Ostmährisch schlesischen Industriegebietes, betreffend die künftige staatliche Zugehörigkeit dieses Gebietes, jehož cílem měla být přeměna ostravského regionu v suverénní státní útvar pod mezinárodním patronátem. Po neúspěchu této iniciativy se stáhl do ústraní, psal pod pseudonymem Starý Ostravan články s historickými tématy do Ostrauer Zeitung.

L: Heller 1 (1912), s. 40; A. Adamus, Z dějin moravsko-ostravské radnice, 1930, s. 82; BL 1, s. 344; B. Przybylová – J. Šerka, Muži s mocí. Portréty starostů Moravské Ostravy 1861–1918, 1996, s. 21–22; Slezsko 7, s. 30–31; P. Kladiwa, Obecní výbor Moravské Ostravy 1850–1913, 2004, s. 171–172; J. Malíř a kol., Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918, 2012, s. 175–176.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Pavel Cibulka