FLEGL Václav 1876–1951

Z Biografický slovník českých zemí
Václav FLEGL
Datum narození 22. 1. 1876
Místo narození Hořice (v Podkrkonoší)
Datum úmrtí 28. 3. 1951
Místo úmrtí Domažlice
Povolání Pedagog‎
Hudební skladatel‎
Významnost C
Citace Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 257. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/pageid/55382

FLEGL, Václav (též FLÉGL), * 22. 1. 1876 Hořice (v Podkrkonoší), † 28. 3. 1951 Domažlice, hudební pedagog, sbormistr, hudební skladatel, publicista

Bratr hudebníka Josefa F. (1881–1962). Po studiu na konzervatoři v Praze (1896–98) a státní zkoušce ze zpěvu byl postupně soukromým učitelem hudby v Hořicích, sbormistrem pěveckého spolku Škroup v Praze, ředitelem kůru a učitelem hudby v Blatné. Od 1900 žil a působil v Domažlicích jako ředitel kůru v arciděkanském kostele Narození Panny Marie (1900–36). Podnítil tam vznik pěveckého spolku Čerchovan a stal se jeho sbormistrem. 1901–40 s ním nastudoval a řídil bohatý repertoár, včetně skladeb A. Dvořáka, K. Bendla a V. Blodka. Jeho dcera Ludmila Martinovská-Fleglová (1899–1974) byla stálou klavírní doprovazečkou sboru.

Učil hudbě jak soukromě, tak ve vlastní hudební škole, na gymnáziu, v hospodářské a hospodyňské škole a od 1924 v Městské škole sborového zpěvu. Zanechal pedagogické práce Elementární škola hry houslové (1903), Elementární škola hry klavírní na podkladě národních písní (1931–32) a Průvodce mladého pianisty (1932). Tiskem vyšly i další nástrojové instruktivní skladby, některé sborové úpravy různých písní jako přílohy hudebních časopisů Věstník pěvecký a hudební, Česká hudba, Cyril aj. Napsal též několik mší a menší chrámové skladby, sbory, klavírní fantazii Bývali Čechové (1903) a Slavnostní předehru pro orchestr (1908). Četné F. studie z oboru hudební pedagogiky vycházely mezi 1920–41 v časopisu Hudební výchova (např. O úkolech hudební výchovy a kterak jich dosíci) i v jiných periodikách.

Mojmír Sobotka

Literatura

Prameny

  • Muzeum Chodska, Domažlice, písemná pozůstalost (tištěné skladby, korespondence aj., 15 kartonů).

Reference