FOIT Emil 1913–1976

Z Biografický slovník českých zemí
Emil FOIT
Datum narození 12. 3. 1913
Místo narození Komárov (dnes Brno)
Datum úmrtí 18. 6. 1976
Místo úmrtí Newquay (Cornwall, Velká Británie)
Povolání Voják nebo partyzán‎
Významnost D
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 288–289. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/pageid/69234

FOIT, Emil, * 12. 3. 1913 Komárov (dnes Brno), † 18. 6. 1976 Newquay (Cornwall, Velká Británie), důstojník, účastník 2. odboje

Po maturitě na obchodní akademii se etabloval jako účetní u firmy Machek v Olomouci. V polovině července 1934 nastoupil vojenskou prezenční službu u pěšího pluku 40, kde absolvoval školu pro důstojníky pěchoty v záloze. Poté v únoru 1936 začal studovat na Vojenské akademii v Hranicích, kde získal kvalifikaci leteckého pozorovatele. Po absolvování školy a dodatečném pilotním výcviku nastoupil u 48. stíhací letky leteckého pluku 4 v Pardubicích, kde létal na strojích Avia B-534.

Po okupaci českých zemí nacistickým Německem odešel bojovat do exilu. 7. 5. 1939 přešel ilegálně přes hranice do Polska, odkud prostřednictvím British Committee for Refugees from Czechoslovakia spolu s dalšími pěti vojáky odplul 11. 5. přes Švédsko do Velké Británie. Vzhledem k tehdejšímu nezájmu Britů o spolupráci se spolu s dalšími přepravil do Francie, kam dorazil 7. 8. 1939. Stejně jako jiné československé vojáky jej čekala nejprve francouzská cizinecká legie v severoafrickém Sidi-bel-Abbès. Po vypuknutí druhé světové války byl přidělen k francouzskému koloniálnímu letectvu na základnách v Tunisu, Blidě a La Senii, kde zůstal u jednotky Groupe de Chasse I/9. Po porážce Francie odjel přes Casablanku a Gibraltar do Velké Británie, kam dorazil 2. 8. 1940. O dva týdny později byl přijat do řad RAF a odeslán k výcviku u 56. operační výcvikové jednotky v Sutton Bridge. Po velmi krátkém působení u 85. stíhací peruti zakotvil 18. 10. 1940 u 310. československé stíhací perutě. Postupně se vypracoval na velitele B-letky (od 15. 2. 1942) a posléze (od 15. 1. 1943) v hodnosti Squadron Leader i na velitele 310. perutě, u níž strávil celou svoji zbývající bojovou činnost na anglické půdě, během níž sestřelil tři nepřátelské letouny a pět jich poškodil. Po skončení druhého turnusu služby byl 14. 3. 1944 přidělen k Inspektorátu československého letectva jako referent osobního oddělení. Do vlasti se vrátil 16. 8. 1945 a krátce zůstal na Inspektorátu československého letectva v likvidaci, poté nastoupil k velitelství vytvářené 1. letecké divize. 28. 10. 1945 byl jmenován velitelem leteckého pluku 10 v Praze, koncem dubna 1947 byl přidělen k Velitelství letecké oblasti I. Po únorovém převratu odešel 28. 3. 1948 znovu do exilu a ve Velké Británii byl přijat zpět k RAF, kde sloužil až do odchodu do důchodu na základnách na Cejlonu, v Severním Irsku a v Anglii.

In memoriam byl 1991 povýšen na plukovníka. Obdržel čtyřikrát Československý válečný kříž 1939, třikrát československou medaili Za chrabrost, československou medaili Za zásluhy I. stupně, Československou vojenskou pamětní medaili se štítky F-VB, Croix de Guerre avec palme, Distinguished Flying Cross, The 1939–1945 Star with Battle of Britain Clasp, Air Crew Europe Star, Defence Medal a War Medal.

Jan Němeček

Literatura

  • Vojenské osobnosti československého odboje 1939–1945, 2005, s. 74–75 J. Rajlich, Na nebi sladké Francie, 1–2, 1998
  • týž, Na nebi hrdého Albionu 1 (1940), 1999, 2 (1941), 2000, 3 (1942), 2001, 4 (1943), 2002, 5 (1944), 2003.

Reference