FORTNER Ludwig 1797–1872
| Ludwig FORTNER | |
 | |
| Datum narození | 15.5.1797 (datum křtu) |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Datum úmrtí | 13. 8. 1872 |
| Místo úmrtí | Vídeň (Rakousko) |
| Povolání | Umělecký řemeslník |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 321. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/55550 |
FORTNER, Ludwig, * 15. 5. 1797 (datum křtu) Praha, † 13. 8. 1872 Vídeň (Rakousko), stříbrník, cizelér
Byl synem významného stříbrníka Josefa F., který měl dílnu ve Spálené ulici na Novém Městě pražském. Uměleckému řemeslu se vyučil u otce, 1819 se stal mistrem. Zprvu podnikal společně s ním, později si otevřel vlastní dílnu na Malé Straně a 1856 ji přenesl do Vídně, kde získal značné množství zakázek. 1810–14 studoval malbu na pražské akademii. Brzy začal získávat ceny za stříbrné dekorativní plastiky v historickém stylu podle P. P. Rubense (Jezdec), B. Thorvaldsena (Křest Kristův) nebo P. Fiamminga (Matka s dítětem, Dvě spící děti). Thorvaldsenovým dílem se inspiroval při výzdobě předmětů denní i liturgické potřeby. 1828–36 pravidelně s úspěchem obesílal průmyslové výstavy. Z jeho signovaných prací se v Praze dochovaly např. dvě cukřenky, v ohni zlacený kalich, novogotický tepaný pohár, monstrance v kostelech sv. Voršily a Panny Marie Vítězné, mešní kalich v kostele sv. Josefa aj.
Vynikajícím stříbrníkem, zlatníkem a cizelérem byl i jeho mladší bratr Andreas Josef F. (* 16. 6. 1809 Praha, † 14. 3. 1862 Mnichov /Německo/), rovněž vyučený u otce, jehož novoměstskou dílnu 1827 po jeho smrti převzal. I on studoval 1828–32 na pražské akademii malbu a zprvu se uplatnil jako litograf (Kristus mezi učenci, Svatá Rozálie). Maloval i náboženské náměty (Vyzvání k útěku do Egypta, Scéna z osvobozeného Jeruzaléma, Bořivojův křest, Smrt Aronova). Mnohem většího ohlasu však dosáhl pracemi ve stříbře a zlatě, výjimečně v mědi. Získal několik cen, 1832 první cenu za kopii Venuše medicejské. Od léta 1840 se usadil v Mnichově, kde se zasloužil o rozvoj uměleckého řemesla, 1850 podnikl studijní cestu do Francie a Anglie. Proslavil se zejména jako autor šperků a ozdobných předmětů, např. výzbroje a loveckého náčiní svob. pána Frankensteina, poháru pro Františka ml. hraběte Thuna, váz, lamp apod. Pracoval i na dvorních zakázkách pro bavorského krále Ludvíka I. a korunního prince Maxmiliána.
Martin Kučera
Literatura
Prameny
- Pfarre St. Augustin (Wien 1.), Sterbebuch 1863–1886, fol. 97.
Reference