FOUSEK Jan 1892–1980
| Jan FOUSEK | |
| Datum narození | 24. 6. 1892 |
|---|---|
| Místo narození | Hostim (dnes Beroun) |
| Datum úmrtí | 16. 6. 1980 |
| Místo úmrtí | Úsobí (u Havlíčkova Brodu) |
| Povolání | Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 327. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/83773 |
"?" is not in the list (mužské, ženské) of allowed values for the "Pohlaví" property.
FOUSEK, Jan, * 24. 6. 1892 Hostim (dnes Beroun), † 16. 6. 1980 Úsobí (u Havlíčkova Brodu), rolník, důstojník, politik
Absolvent vyšší hospodářské školy. Za první světové války bojoval jako důstojník 102. benešovského pěšího pluku na srbské, ruské a italské frontě a byl opakovaně raněn. 1916 se vyznamenal na italské frontě během sedmé sočské bitvy: Jako velitel útočného oddílu zabránil obklíčení rakousko-uherských jednotek a zajal na dvě stě italských vojáků s výzbrojí, přičemž byl těžce raněn. Za tento čin byl dekorován rytířským křížem Řádu Marie Terezie (nejvyššího rakousko-uherského vojenského vyznamenání), čímž byl fakticky povýšen do rytířského stavu. 1918–27 působil aktivně v československé armádě, kde dosáhl hodnosti kapitána. Jeho vojenská kariéra v republikánských poměrech byla však zatížena zásluhami z rakousko-uherského vojska, a tak 1927 odešel do civilu a poté hospodařil na rodovém statku v Hostimi (u Berouna), kde byl řadu let starostou. V době německé okupace zastával 1940–43 funkci předsedy Českého svazu pro spolupráci s Němci, od května 1941 do října 1942 funkci vedoucího výboru Národního souručenství, v nichž projevoval bezvýhradnou loajalitu vůči okupantům. Vzhledem k obnově šlechtických titulů za protektorátu vystupoval tehdy jako Jan rytíř F. 1944 byl vyznamenán Čestným štítem Protektorátu Čechy a Morava s orlicí svatého Václava ve stříbře. Po osvobození v květnu 1945 byl obviněn z kolaborace, 1947 uznán Národním soudem vinným, ale nebyl mu uložen trest. V prosinci 1948 odsouzen na základě obnoveného retribučního dekretu k dvanácti letům vězení. V šedesátých letech získal na vlastní žádost od rakouských úřadů duplikát svého rytířského řádu, který se ztratil v době jeho věznění.
Josef Tomeš
Literatura
- Tomeš 1, s. 331
- M. Veselý, Retardace, kolaborace a aktivismus armádních elit v Protektorátu Čechy a Morava (disertační práce, FF UK, Praha), 2014, passim.
Reference