FRANKOVSKÁ Anna 1845–1906

Z Biografický slovník českých zemí
Anna FRANKOVSKÁ
Datum narození 2. 8. 1845
Místo narození Praha
Datum úmrtí 1. 3. 1906
Místo úmrtí Praha
Povolání Divadelní interpret nebo herec‎
Významnost D
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 351. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/pageid/55650

FRANKOVSKÁ, Anna (roz. Kubíčková), * 2. 8. 1845 Praha, † 1. 3. 1906 Praha, herečka

Dcera pražského obuvnického mistra. 1862 nastoupila ke kočující společnosti F. Zöllnera, po ředitelově smrti (1863) přešla s dalšími herci do nové společnosti J. E. Kramuela. 1864 byla angažována do Prozatímního divadla, odkud na podzim 1865 odešla do zakládaného podniku P. Švandy st. ze Semčic, kde setrvala tři a půl roku. Se Švandovým souborem hrála v zimních sezonách v Plzni a v létě ve smíchovské Aréně v Eggenberku. V únoru 1867 se provdala za herce Josefa Frankovského (1840–1901). Od té doby vystupovala pod jménem Frankovská. Poté co manžel 1869 získal angažmá v Prozatímním divadle, byla přijata spolu s ním (již v červnu 1866 jako host zastupovala v pěti rolích O. Sklenářovou-Malou). Na pražské zemské scéně působila čtyři roky, své angažmá i hereckou dráhu ukončila 1873. Od sedmadvaceti let žila až do smrti mimo divadlo. Krátce vedla manželův hostinec, věnovala se rodině (podle pobytové přihlášky měli syna Karla, * 1889) a posléze péči o psychicky nemocného muže, ač sama dlouhá léta trpěla závažnými obtížemi. Dožila jako vdova ve skrovných podmínkách a v zapomnění. Pohřbena byla na Olšanských hřbitovech.

Kombinace talentu, svědomitosti a píle zajistila začínající herečce rychlý vzestup. Už u Kramuela dostávala velké role a záhy se jí otevřela první česká scéna, kam byla přijata pro obor naivek a sentimentálních milovnic, které ztělesňovala zejména v báchorkách, fraškách či obrazech ze života (Dorotka v Tylově Strakonickém dudákovi, Pepička v Elmarově Děvčeti z přádelny). Vrcholem její umělecké dráhy se však stala léta u Švandovy společnosti, kde vytvářela stěžejní role nejen milovnického, ale i hrdinského oboru, byť podle dobových měřítek nebyla pro tragické postavy a heroiny patřičně vybavena (postrádala vznosnou postavu, klasicky krásnou tvář i zvonivý hlas). Hrála hlavní dívčí a ženské postavy z děl Shakespearových, Schillerových a Goethových, ze soudobé české tvorby i z oblíbených dramat francouzských. Její procítěný projev dosahoval účinnosti zejména při ztvárnění něhy, vroucí lásky a jímavé oddanosti (Julie, W. Shakespeare: Romeo a Julie; Katinka, H. v. Kleist: Katinka Heilbronská; Jane Eyrová, Ch. Birch-Pfeifferová: Sirotek lowoodský; Louisa, F. Schiller: Úklady a láska), polohy vypjaté vášně, patosu a monumentality jí byly vzdálenější. Zatímco v mimopražském divadelnictví patřila ve své době k uznávaným protagonistkám, tuto pozici po přechodu na pražskou scénu pozbyla. K závažnějším úkolům se dostávala jen zřídka a svou hereckou dráhu zakončila v nesložitých postavách převážně lehčího veseloherního repertoáru.

Eva Šormová

Dílo

role u divadelních společností: Ofelie, W. Shakespeare: Hamlet, princ dánský, 1863; Julie, týž: Romeo a Julie, 1865; Marie, E. Raupach: Mlynář a jeho dítě, 1865; Katinka, H. v. Kleist: Katinka Heilbronská, 1865; Markéta, J. W. Goethe: Faust, 1865; Klárka, týž: Egmont, 1866; Tekla, F. Schiller: Smrt Valdštýnova, 1866; Leonora, týž: Fiesko, hrabě Lavagna aneb Spiknutí v Janově r. 1547, 1866; Magelona, J. J. Kolár: Don Cesar a spanilá Magelona, 1866; Eližběta z Valois, F. Schiller: Don Karlos, infant španělský, 1866; Abigail, E. Scribe: Sklenice vody, 1866; Eliška Přemyslovna, V. Vlček: Eliška Přemyslovna, 1867; Jane Eyrová, Ch. Birch-Pfeifferová dle C. Bell: Sirotek lowoodský, 1867; Louisa, F. Schiller: Ouklady a láska, 1867; Libuše, F. Stamm: Libuše, kněžna česká, 1867; Královna, V. Hugo: Ruy Blas, 1867; Johana, F. Schiller: Panna Orleanská, 1868; Hermie, W. Shakespeare: Sen v noci svatojanské, 1868; Celie, F. X. Told: Čarovný závoj aneb Malíř, víla a hospodská, 1868; Debora, S. H. Mosenthal: Debora, 1868; Marie Stuartovna, F. Schiller: Marie Stuartovna, 1868; Amalie, týž: Loupežníci, 1868; Isabella Portugalská, E. Scribe – E. Legouvé: Povídky královny navarské, 1868; Ebba Brahe, E. Bozděch: Baron Goertz, 1868; Milada, V. Vlček: Milada, 1868; Desdemona, W. Shakespeare: Othello, mouřenín benátský, 1869.

Literatura

  • nesign.: Divadlo, in: Lumír 2, 1866, s. 382–383, 399 [hostování v Prozatímním divadle]
  • J. Schiebl, České divadlo v Plzni, in: Příspěvky k dějinám českého divadla (uspořádal J. Ladecký), 1895, s. 50
  • nesign., nekrolog, in: Divadlo 4, 1905/06, s. 250
  • V. Budil, Z mých hereckých vzpomínek XXXXII, in: Český deník 6. 6. 1920, příl. Besedy
  • Bartoš: PD činohra, s. 269
  • L. Novák, Stará garda Národního divadla, 1937, s. 47
  • J. Knap, Zöllnerové, 1958, s. 109–111, 119
  • ODS, s. 898
  • ND a jeho předchůdci, s. 107 (se soupisem rolí v Prozatímním divadle)
  • V. Štěpán – M. Trávníčková, Prozatímní divadlo 1862–1883, II, 2006, s. 159–161 (se soupisem rolí)
  • Česká činohra 19. a začátku 20. století. Osobnosti 1, E. Šormová (ed.), 2015.

Prameny

  • SOA, Třeboň, matrika oddaných řkt. f. ú. Vodňany 8, 1850–1892, fol. 62
  • NA, Praha, fond Policejní ředitelství I, konskripce, kart. 129, obr. 431.

Reference

  • A <code>unique_value_constraint</code> constraint is assigned to the "ID NK ČR AUT" property which only permits unique value assignments and the xx0279372 value annotation was already found to be annotated in the "KUBÍČKOVÁ Anna 1845–1906" subject.
  • A <code>unique_value_constraint</code> constraint is assigned to the "ID Wikidata" property which only permits unique value assignments and the Q112763623 value annotation was already found to be annotated in the "KUBÍČKOVÁ Anna 1845–1906" subject.
Citováno z „https://biography.hiu.cas.cz/index.php?title=FRANKOVSKÁ_Anna_1845–1906&oldid=687536“