FREIMUTH Leo 1877–1942

	Leo FREIMUTH
	;
Datum narození	25. 12. 1877
Místo narození	Sedlice (u Blatné)
Datum úmrtí	červen 1942
Místo úmrtí	asi (Polsko)
Povolání	Spisovatel‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 372. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/69331

FREIMUTH, Leo, * 25. 12. 1877 Sedlice (u Blatné), † červen 1942 ? (Polsko), básník

Narodil se v českožidovské rodině kupce Karla F. Studoval na reálce v Písku, vzdělávání na rok přerušil pro nemoc a 1896 byl před maturitou vyloučen pro veřejně deklarované anarchistické postoje. 1897 maturoval na vzdělávacím ústavu Ústřední matice školské v Českých Budějovicích. 1897–1906 navštěvoval nepravidelně přednášky z chemie na české technice v Praze (Ing.). V důsledku Hilsnerovy aféry a sílícího antisemitismu v jižních Čechách prodal F. otcův obchod a 1900 nastoupil jako cukrovarnický úředník v Úpořinách (u Teplic). Od 1900 spolupracoval s anarchistickou bohémou z okruhu S. K. Neumanna, od ledna 1903 byl členem literárního spolku Syrinx, 1903–04 bydlel v Neumannově olšanské vile, přátelsky se stýkal s K. Tomanem, F. Šrámkem, F. Gellnerem, J. Machem aj., 1904 patřil mezi zakladatele České anarchistické federace. V té době přispíval prudce negativistickými verši a epigramy, jež vzdorovaly světským i církevním autoritám v protikapitalistickém, antimilitaristickém a antiklerikálním duchu, a překlady z H. Heina do Neumannova Nového kultu, dále do Moderní revue, Moderního života, Rudých květů, Volné tribuny, Svítání a Šibeniček. 1904 se zúčastnil vydání antologie z Heineho poezie. Jeho literární dílo, uzavřené 1906, nikdy nebylo vydáno v knižním souboru.

Působil jako provozní chemik a podnikový ředitel ve sklárně v Oloví (u Sokolova), od dvacátých let jako ředitel cukrovaru v Neštěmicích (dnes Ústí nad Labem), 1926 podnikl obchodní cestu do Sovětského svazu. Od října 1938 žil v Praze a zabýval se výrobou a prodejem farmaceutických přípravků. S manželkou Olgou (1891–1942) a dcerou Marianou (1914–1942) byl 12. 2. 1942 transportován z Prahy do Terezína a odtud 13. 6. transportem AAi na východ. Jeho příbuzní po válce vyjádřili přesvědčení, že jejich stopa zmizela v Osvětimi, což je z časových důvodů vyloučené. Zahynuli pravděpodobně v likvidačních táborech Treblinka nebo Sobibor. Syn přežil druhou světovou válku ve Velké Británii.

Martin Kučera

Literatura

LČL 1, s. 741
S. K. Neumann, Vzpomínky, 1948, s. 97–98.

Prameny

LA PNP, Praha, K. Resler, L. F. – kamarád svobody (rkp. z 1959 v Reslerově pozůstalosti).

Reference