FRIESE Franz Maria 1820–1891
| Franz Maria FRIESE | |
 | |
| Narození | 18. 5. 1820 |
|---|---|
| Místo narození | Innsbruck (Rakousko) |
| Úmrtí | 27. 9. 1891 |
| Místo úmrtí | Ötz (Rakousko) |
| Povolání | Bánský odborník nebo energetik |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 430-431 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/138475 |
FRIESE, Franz Maria, * 18. 5. 1820 Innsbruck (Rakousko), † 27. 9. 1891 Ötz (Rakousko), báňský odborník, státní úředník
Pocházel z rodiny univerzitního profesora; matka byla dcerou technika F. J. Gerstnera. F. vystudoval na Báňské a lesnické akademii v Banské Štiavnici, poté pracoval ve Státní báňské správě v Tyrolsku a na Báňské akademii ve štýrském Leobenu. Od 1850 krátce působil v novém Říšském geologickém ústavu ve Vídni, odkud přešel na vídeňské ministerstvo financí nejprve jako koncipista, později ministerský rada. Zpracovával přehledy důlní produkce habsburské monarchie, věnoval se archivnímu výzkumu (zejména Dvorské komory), zaměřenému na báňskou historii důlních revírů na Příbramsku a v Tyrolsku. Pod názvem Das Ettenhardische Bergbuch (1865) uveřejnil první kritické vydání části Schwazer Bergbuch, významné písemné památky tyrolského hornictví.
Při inspekčních cestách získal přehled o důlních revírech v Předlitavsku (ve Východních Alpách, v Čechách o příbramském rudním revíru a mosteckém hnědouhelném revíru, ložisku síry ve Swoszowicích v Haliči ad.). Publikace o nich doprovodil četnými kresbami s důlní dokumentací, detailů rudních žil, čeleb aj. V osmdesátých letech vydal práce o ložiskách rud stříbra a olova v příbramském revíru, o novém nálezu mineralizace zlata u Proudkovic v krásnohorsko-milešovském revíru ve středním Povltaví, historické těžbě zlata u Zlatých Hor (Zuckmantel) a drobný příspěvek k mineralogii ložiska Jáchymov o uraninitu a pyrargyritu.
1884–87 sledoval komisionální šetření sporu o teorii laterální sekrece würzburského profesora F. von Sandbergera (rudní složky v žilách měly pocházet z hornin v bezprostředním okolí), který usiloval o její prokázání mj. na rudních žilách v příbramském revíru. Proti této teorii vystoupil F. Pošepný, stoupenec představy hlubinného zdroje zrudnění. Protože šlo o prakticky významnou otázku hloubkového dosahu rudních žil, ministr zemědělství J. Falkenhayn přikázal provést (zčásti v Příbrami) šetření komisí za účasti Sandbergera i Pošepného. Komise nedospěla k jednoznačnému závěru: Spor rozhodl až 1889–96 tým Báňské akademie v saském Freibergu pod vedením Alfreda W. Stelznera, který měl k dispozici lépe vybavenou laboratoř; teorii laterální sekrece v podobě předložené von Sandbergrem jednoznačně vyvrátil. F. uveřejnil 1887 o této teorii a o práci komise rozsáhlý referát.
D: Die Bergwerksproduction der österreichischen Monarchie. Nach amtlichen Quellen übersichtlich dargestellt, Wien 1852; Beitrag zur Geschichte des Příbramer Bergbaues, in: ÖZBH 2, 1854, s. 346–348 a 354; Uebersicht der österreichischen Bergwerksproduction in den Jahren 1823 bis 1854, Wien 1855; Goldwäschen in Oesterreich, in: ÖZBH 4, 1856, s. 25–27; Das Ettenhardische Bergbuch. Ein Beitrag zur vaterländischen Bergwerksgeschichte, in: BHJb (Leoben) 15, 1865; Mineralien aus Joachimsthal, in: Verhandlungen der Geologischen Reichsanstalt (Wien) 1886, s. 348; Untersuchungen von Nebengesteinen der Přibramer Gänge mit Rücksicht auf Lateral-Secretions-Theorie des Professor Dr. Fr. v. Sandberger, ausgeführt in den Jahren 1884–87 und veröffentlicht im Auftrage des Herrn k. k. Ackerbauministers Julius Grafen von Falkenhayn, in: tamtéž 35, 1887, s. 299–410; Bilder von den Lagerstätten des Silber- und Bleibergbaues zu Přibram und des Kohlenbergbaues zu Brüx, Wien 1887 (s kol.); Ueber die neuen Goldfunde in Proutkovic in Böhmen, in: ÖZBH 35, 1887, s. 7; Alte Goldfunde bei Zuckmantel in Schlesien, in: tamtéž 37, 1889, s. 119; Bilder von den Kupferkies-Lagerstätten bei Kitzbühel und den Schwefel-Lagerstätten bei Swosźowice. Nach der Natur aufgenommen von den k. k. Bergbeamten, redigirt von F. M. Ritter von Friese, Wien 1890.
L: V. J. Procházka, Repertorium literatury geologické a mineralogické Království českého etc., 1897, s. 51 a 221; L. Jontes, F. M. Ritter von F. und die Tiroler Montangeschichte, in: Geo. Alp, Sonderband 1, 2007, s. 73–79.
Pavel Vlašímský