FRUMIOVÁ Charlotte 1899–1986
| Charlotte FRUMIOVÁ | |
| |
| Datum narození | 18. 4. 1899 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Datum úmrtí | 1986 |
| Místo úmrtí | Benátky (Itálie) |
| Povolání | Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 461. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/138478 |
FRUMIOVÁ, Charlotte (též Lotte), * 18. 4. 1899 Praha, † 1986 Benátky (Itálie), malířka
Prostřední ze tří dcer ředitele cukrovarů Otto Radnitze (1864 až 1939) a Marthy, roz. Neustadtlové (1868–1942, ghetto Terezín), sestra laureátky Nobelovy ceny za medicínu 1947 Gerty Theresy Radnitzové-Coriové (1896–1957). Vystudovala 1919–22 AVU v Praze u F. Thieleho. Provdala se za spolužáka Richarda Schröttera (1893–1939). Po studijních pobytech v Paříži, jižní Francii, Berlíně a Benátkách jako Charlotte Schrötter-Radnitzová zastupovala s manželem Československo na Benátském bienále 1926 a stala se zakládající členkou spolků německých výtvarníků v ČSR Junge Kunst (1927–28) a Prager Secession (1928–37). Ranou tvorbu, blízkou sociálnímu civilismu českých současníků, orientovala převážně na figurální kompozici (Tři masky, Komendianti) a zátiší. Po rozpadu prvního manželství se provdala za benátského advokáta a průkopníka automobilismu Guida Ehrenfreunda, který si 1938 změnil příjmení na Frumi. Od té doby trvale žila v Benátkách a pod jménem Lotte Frumi se podílela na benátském kulturním životě jako krajinářka (Benátky, Pradleny, Klid večera), a především autorka autoportrétů i portrétů mladší sestry (Hilda Gerntová), manžela i dalších osobností (Ugo Levi, Ernesto Rubin de Cervin, Armando Pizzinato, Ezra Pound). Tvorba nese stopy vlivu O. Kokoschky, patřícího vedle J. Urzidila, E. E. Kische i E. Pounda k jejím přátelům. Z Benátek se vzdálila jen za války, kdy na toskánském venkově našla – za cenu ztráty mnoha svých prací – útočiště před antisemitismem; další značné škody utrpěla při katastrofální povodni v Benátkách 4. 11. 1966. Do konce života bydlela ve Falierově domě na břehu Velkého kanálu.
Pavel Čech
Literatura
- O. Schürer, Ch. Radnitz-Schroetter, in: Deutsche Kunst und Dekoration 62, April 1928, s. 22–25
- J. Urzidil, Ch. Radnitz, in: Forum Bratislava 6, 1936, č. 7, s. 140
- D. Valeri, Lotte Frumi, Padova 1953
- G. Perocco, Lotte Frumi, Vienna 1965
- P. Zampetti, Esposizione permanente di Lotte Frumi: donazione Tom Cori alla Società Dante Alighieri di Venezia (Arsenale), Venezia 1981
- Kunst des 20. Jahrhunderts 1, C. Reiter – S. Koja – H. Markus (eds.), Wien 1993, s. 269
- Mezery v historii 1890–1938. Polemický duch střední Evropy – Němci, Židé, Češi, H. Rousová (ed.), 1994
- Momenti di vita veneziana nei ritratti di Lotte Frumi, R. Mamoli Zorzi (ed.), Venezia 2002
- V. Wolf, Čeští a slovenští umělci na Bienále v Benátkách 1920–1970, 2005
- Lotte Frumi. I ritratti, Venezia 2011
- I. Habán, Prager Secession, in: Work in Progress. Seminář dějin umění, 2011, T. Valeš (ed.), s. 81–88
- Il mondo di Lotte Frumi, Venezia 2012
- I. Habán, Fenomén německo-českého výtvarného umění 20. století, 2012
- Mladí lvi v kleci, A. Habánová (ed.), 2013.
Prameny
- NA, Praha, matrika Židovské náboženské obce, Praha HBMa 2558, s. 223, č. 56
- Policejní ředitelství I, konskripce, karton 504, obraz 131, 132 LA PNP, Praha, dopis E. E. Kischovi (1946)
- Johannes and Gertrude Urzidil Collection Old Record 1753–1996, dopisy J. Urzidilovi (1960–1968), http://www.archive.org/details/jgurzidil01reel40 (stav k 20. 5. 2015).
Reference