FRUWEIN z Podolí Benjamin ?1550-?1637

Benjamin FRUWEIN z Podolí
Narození	2. pol. 16. století
Úmrtí	?1637
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Významný představitel obecní správy‎ Představitel povstání do r. 1848‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 462
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/56009

FRUWEIN z Podolí, Benjamin (též FRUEWEIN, FRUVEIN, FRUVEJN), * 2. pol. 16. století ?, † ? 1637 Praha, sekretář direktoria, účastník 2. stavovského povstání, císařský rada

Podle historika J. Janáčka se měl narodit v dolnoslezském městě Goldbergu (dnes polská Złotoryja). Do Čech následoval bratra Martina, který byl staroměstským prokurátorem a purkrabím desk zemských, někdy po 1600. Usadil se nejprve na Novém Městě pražském, kde 1607 získal domovské právo, a 1615 se přestěhoval na Staré Město. Vykonával rovněž úřad prokurátora desk zemských. Rychle zbohatl. K jeho majetku náležely tři domy v Praze, statek Mezno na Táborsku s pivovarem a dvěma mlýny, dva dvory a vinice ve vsi Vysočany u Prahy, několik vinic v Šárce, na Karlově a u Litoměřic. Zapojil se do stavovského povstání, stal se apelačním radou a od 1618 vykonával funkci sekretáře direktoria. 1619 byl Fridrichem Falckým povýšen do rytířského stavu s přídomkem z Podolí. Po bitvě na Bílé hoře uprchl ze země a majetek mu byl zkonfiskován. Později dostal od Ferdinanda II. milost, vrátil se do Čech, přijal katolickou víru a vstoupil do císařských služeb. Stal se císařským radou, od 1626 prokurátorem české komory a 1635–37 zastával úřad místosudího Království českého. 1630 byl přijat do rytířského stavu rodů starožitných v Římské říši a Království českém. Zakoupil si statky Liblín a Žíkov na Plzeňsku.

Jeho syn Adam založil linii F. usedlých na Plzeňsku, Klatovsku a Prácheňsku, která kolem 1740 vystavěla zámek v Čachrově. Adamův syn Karel byl od 1685 pánem na Kolinci a Podolí, 1693 přikoupil k oběma statkům ještě Ujčín a zemřel 1695. Zůstali po něm tři synové: Oldřich Benjamin Ehrenfried, Václav Vojtěch a František Vojtěch, ze kterých Oldřich držel 1736 Čachrov, Březí, Nemilkov a Tvrdoslav. Václav byl pánem na Vlčkovicích 1696–98, ale již 1709 zemřel. Třetí bratr František koupil 1695 Kněžice na Klatovsku a později (1736) sídlil v Kladrubech (u Horažďovic), tehdy se též připomínalo jeho sedm synů (Jan, Josef, Oldřich, František, Antonín, Karel a Ferdinand). O Oldřichově synu Maxmiliánovi je známo jen to, že podle závěti Václava F. dostal 1709 peníze na studie. Josef, Františkův syn, držel 1745 Strunkov (u Sušice) a Ferdinand převzal 1764 po svém otci správu statku v Kladrubech. 1788 žilo kromě Jana F. ještě pět bratří: Josef, Oldřich, František, Antonín a Karel Jáchym, snad synové Františka Kladrubského zmiňovaní 1736. Poté veškeré zprávy o rodu Fruweinů mizí.

L: RSN 3, s. 257; OSN 9, s. 738–739; MSN 2, s. 890; OSND 2/1, s. 756; M. Churaň, Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918, 1999, s. 109; A. Gindely, Dějiny českého povstání léta 1618 I–IV, 1870–1880, passim; P. Bílek, Dějiny konfiskací v Čechách po roce 1620 I., 1882, passim; J. A. Komenský, Historie o těžkých protivenstvích církve české, 1902, passim; P. Skála ze Zhoře, Historie česká, J. Janáček (ed.), 1984, passim; J. Petráň, Staroměstská exekuce, 1971, passim; L. Kobrová, M. F., 2006 (bakalářská práce, FF UK, Praha).

Zdeněk Doskočil