FUCHS Artur 1862–1940
| Artur FUCHS | |
 | |
| Datum narození | 1. 6. 1862 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Datum úmrtí | 13. 1. 1940 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | Odborník dřevoprůmyslu nebo papírenství |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 485–486. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/137490 |
FUCHS, Artur, * 1. 6. 1862 Praha, † 13. 1. 1940 Praha, průmyslový podnikatel v papírenství
Syn podnikatele v papírenství Ignaze F. (1824–1890) a Betty (Barbary), roz. Stösselesové, bratr průmyslníka a mecenáše Roberta F. (1854–1925). Dětství prožil ve staroměstském patricijském domě U Pěti korun v Sirkové (dnes Melantrichově) ulici. Údaje o jeho vzdělání chybějí, v rodinném podniku pracoval od 1885. Spolu s Robertem ho 1888 otec jmenoval veřejným společníkem firmy. Ještě za života Ignaze se F. podílel na výstavbě nového závodu a obchodního domu v Hamburku-Altoně. Po otcově smrti a rozdělení majetku 1890 zdědil areál v Michalské ulici, konsignace ve Vídni a Hamburku, včetně obchodního domu a výrobního závodu. Celkem zaměstnával více než tři sta padesát zaměstnanců. Až do zániku Rakousko-Uherska firma užívala označení Ignaz Fuchs, po vzniku ČSR 1918 i český ekvivalent Hynek Fuchs-Robětín.
Příznivé výsledky F. podnikání umožnily zahájit výrobu v nové továrně na dnešní Vinohradské ulici (čp. 2405/190 a 1630/190) v Praze. Areál o rozloze 10 000 m2 produkoval kartonáž a počátkem 1911 se do něj přestěhovala tiskárna z Václavského náměstí. O rok později se F. stal prvním evropským výrobcem papírových pytlů pro sypké materiály. Nový závod fungoval v Letenské ulici v malostranském paláci koupeném od Thurn-Taxisů. Po vzniku samostatné republiky F. zrušil vídeňskou afilaci; až do nástupu nacismu v Německu provozoval také závod v Hamburku, který byl poté arizován.
V meziválečném období se F. stal největším výrobcem školních potřeb v ČSR (s ročním obratem čtyřicet milionů korun, sedmi sty zaměstnanci a sedmi obchodními zástupci v zahraničí). Své české firmy chtěl před nacisty zachránit fúzí a přeměnou na americko-českou společnost se sídlem ve Vídni. V září 1939 však protektorátní vláda jmenovala do závodu bývalého zaměstnance jako nuceného správce (treuhändera), který fúzi zabránil. F. spáchal sebevraždu.
Jiří Palát
Literatura
- K. Robětín, U příležitosti oslav prvního desetiletí, in: Hospodářské sdružení průmyslu papíru v Praze 1918–1928, 1928, s. 13–16
- P. Novotný, O papírnách ztracených i o těch znovu nalezených, 2008, s. 27–31
- Historická encyklopedie podnikatelů Čech, Moravy a Slezska… 2, M. Myška (ed.), 2008, s. 87
- G. Gaugusch, Wer einmal war. Das jüdische Großbürgertum Wiens 1800–1938, 1, Wien 2011, s. 814–817 (s další literaturou)
- J. Županič, Židovská šlechta podunajské monarchie, 2012, s. 240–242
- J. Palát – P. Šrámek, Počátky výroby strojního papíru v českých zemích, rkp., 2014, s. 154–168.
Reference