FUNKE Alois 1834–1911

	Alois FUNKE
	;
Datum narození	5. 1. 1834
Místo narození	Litoměřice
Datum úmrtí	24. 1. 1911
Místo úmrtí	Litoměřice
Povolání	Významný představitel obecní správy‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 503–504. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/56101

FUNKE, Alois, * 5. 1. 1834 Litoměřice, † 24. 1. 1911 Litoměřice, právník, politik

F. byl synem litoměřického obchodníka s obilím a bratrem právníka Gustava F. 1852 absolvoval gymnázium v rodišti a vystudoval práva ve Vídni a v Praze (JUDr. 1861). Poté si 1869 otevřel advokátní kancelář v Litoměřicích. Angažoval se v komunální i parlamentní politice. 1864 byl zvolen do městského zastupitelstva a jeho členem zůstal až do smrti. 1893–1911 stál v čele města jako starosta, 1880–1911 byl poslancem českého zemského sněmu, 1894–1911 poslancem vídeňské říšské rady. F. patřil k výrazným reprezentantům liberální pokrokové strany (Fortschrittspartei). Požadoval rozdělení Čech na německou a českou správní oblast, ostře se stavěl proti českým nárokům na rovnoprávné postavení s německým obyvatelstvem. Do širšího povědomí se dostal 1893, kdy vystoupil jako sněmovní zpravodaj ve věci zřízení krajského soudu v Trutnově, který mladočeští poslanci pokládali za krok k administrativnímu rozdělení země. F. pokus přednést sněmu svoji zprávu vyvolal ostrý nesouhlas a obstrukci mladočechů, kteří znemožnili další jednání. F. kariéra vrcholila 1897 v době vydání Badeniho jazykových nařízení o zrovnoprávnění češtiny s němčinou v úředním styku, jež vyvolala hlubokou politickou krizi. 8. listopadu F. pronesl v parlamentu řeč reagující na tento návrh dvojjazyčného úřadování, která zahájila německou parlamentní obstrukci. 1898 promluvil F. jako starosta na litoměřickém náměstí k tisícovce pražských německých vysokoškolských studentů a profesorů, kteří tam demonstrovali neochotu ke kompromisu vůči českým požadavkům. F. byl opakovaně volen do čela konferencí (tzv. Städtetag), kdy se německá města v Čechách i v monarchii pokoušela řešit společné problémy. 1910 byl povýšen do šlechtického stavu s predikátem von Elbstadt.

Jako starosta Litoměřic se F. zasloužil o rozvoj a výstavbu města (1897 se stal čestným měšťanem). Patřil k vynikajícím řečníkům, vystupoval při německých slavnostech a kulturních výročích (např. Schillerovo jubileum). Angažoval se ve spolkovém životě, např. v turnerské tělovýchovné organizaci (založena 1862) a ve spolku dobrovolných hasičů (založen 1864).

Nina Milotová

Dílo

Bericht über die nazionalen Verhältnisse an der Sprachgrenze von Trebnitz bis Gastorg, 1891; Dr. F.s Obstructionsrede gehalten in der Sitzung des österreichischen Abgeordnetenhauses vom 8. November 1897, 1897.

Literatura

A. Srb, Politické dějiny národa českého od roku 1861 až do nastoupení ministerstva Badenova r. 1895, 1899, s. 583, 649, 884
M. Navrátil, Almanach sněmu království Českého (1895–1901), 1896, s. 96
Meyers Großes Konservations-Lexikon 7, Leipzig–Wien 1905, s. 211
Prager Tagblatt, 24. 1. 1911 (Abendausgabe)
Neue Freie Presse, 24. 1. 1911
Bürgermeister Dr. A. von F. †, in: Leitmeritzer Zeitung 41, 1911, č. 7, s. 1–2
č. 8, s. 17–18 Bürgermeister, Reichsrats- und Landtags- Abgeordneter Dr. von F. †, in: Deutsche Zeitung 11, 1911, s. 17–18
H. Ankert, Heimatkunde des Bezirkes Leitmeritz II. Kurze Geschichte der Stadt Leitmeritz, 1923, s. 93–94
W. Brosche, Leitmeritz und das Böhmische Mittelgebirge, Fulda 1970, s. 500
O. Urban, Česká společnost 1848–1918, 1982, s. 417, 461, 673
E. Mikušek, Ulicemi města Litoměřic, in: Z Litoměřic a okolí. Pohledy. Staré a nejstarší, 1995, s. 11–17
O. Kotyza – J. Smetana – J. Tomas a kol., Dějiny města Litoměřic, 1997, s. 264–265, 269, 271, 274, 279–282, 397.

Prameny

SOkA, Litoměřice se sídlem v Lovosicích, fond rodina F. (neinventarizováno).

Reference