GÄRTNEROVÁ Marie Antonie 1877–1965

	Marie Antonie GÄRTNEROVÁ
	Portrét ; Marie Antonie Gärtnerová jako Salome ;
Datum narození	16. 10. 1877
Místo narození	Zdice
Datum úmrtí	22. 2. 1965
Místo úmrtí	Kařez (u Rokycan)
Povolání	Hudební interpret‎
Významnost	C
Citace	Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 572. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/48113

GÄRTNEROVÁ, Marie Antonie, * 16. 10. 1877 Zdice, † 22. 2. 1965 Kařez (u Rokycan), pěvkyně

Dcera strojvůdce, později úředníka státní dráhy Emanuela Gärtnera. Rodina se stýkala se S. Čechem. G. studovala klavír u K. Slavkovského, hudební teorii u V. Nováka, zpěv v pěvecké škole F. Pivody. Po závěrečném veřejném vystoupení jeho školy v červnu 1900 jí bylo nabídnuto angažmá v Lublani, kde debutovala 1901 jako Carmen v Bizetově opeře pod jménem Romanová; strávila tam šest měsíců. V sezoně 1902/03 byla krátce členkou souboru V. Budila v Plzni. Začala se zdokonalovat v herectví v pražské dramatické škola režiséra J. Šmahy a vystoupila v Národním divadle v představení jeho elévů (1902/03). Zpěv studovala 1902–06 u bývalé členky pražského německého divadla B. Frankové, která její mezzosoprán přeškolila na dramatický soprán a nastudovala s ní rozsáhlý repertoár Wagnerových děl. 1905 hostovala G. v pražském německém divadle a získala první zkušenost na velkém jevišti (G. Bizet: Carmen, dirigoval L. Blech). Kritika (in: Prager Tagblatt 10. 9. 1905) si v pozitivním smyslu povšimla jejích expresivních mimických projevů a objemného hlasu, schopného dalšího vývoje; českým tiskem prošla nepravdivá zpráva o jejím angažmá (in: Dalibor 27, 1905, s. 7). Na sezonu 1906/07 nastoupila G. v městském divadle v alsaském Colmaru a na podzim 1907 přijala angažmá v nově zrekonstruovaném (1905) městském divadle v Barmen (Wuppertal). Tam dostávala první role, rozšířila svůj repertoár o italská operní díla a poprvé zpívala Salome (1908) a Elektru (1909) ve stejnojmenných operách R. Strausse, jež jí později získaly u kritiky zvláštní respekt. Zajížděla do německých a nizozemských měst a vystupovala i v českých zemích: 1908 hostovala v německém divadle v Olomouci (mj. Brünnhilde, R. Wagner: Siegfried), 1909 a 1910 ve čtyřech představeních pražského Národního divadla (G. Bizet: Carmen; Ortruda, R. Wagner: Lohengrin; Leonora, L. van Beethoven: Fidelio). 1910–19 byla členkou městského divadla ve Štrasburku, odkud hostovala v Lipsku a Drážďanech, zejména ve Straussových operách. 1920 ukončila divadelní dráhu, usadila se v Plzni, vyučovala na tamních hudebních školách a vystupovala koncertně. 1951–54 byla poradkyní operní scény v Prešově. Patřila k nevelkému počtu českých zpěváků, kteří se viditelně uplatnili v zahraničí.

Jitka Ludvová

Literatura

Dalibor 22, 1900, s. 244 (zkouška Pivodovy třídy)
29, 1905, s. 300 (debut v pražském německém divadle)
31, 1909, s. 171
Národní listy 15. 5. 1910, s. 2
Neuer Theater-Almanach auf das Jahr 1908, s. 236
1909, s. 260
1910, s. 260
1911, s. 655
1913, s. 631
1919, s. 546
Pazdírek 1, s. 303
HS 1, s. 361
J. Němeček, Opera Národního divadla v období Karla Kovařovice 1, 1969, s. 214
V. Horák, F. Pivoda, 1970, s. 136
http://archiv.narodni-divadlo.cz (vystoupení 1902/03, 1909 a 1910).

Prameny

SOA, Praha, matrika nar. řkt. f. ú. Zdice, sign. 13, pag. 144
NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 139, obr. 513
Divadelní ústav, Praha, dokumentace, bibliografie časopisu Dalibor
NM, Praha – Divadelní oddělení, písemná pozůstalost.

Reference