GÖTZINGER Gustav 1880–1969

Gustav GÖTZINGER
Narození	2. 7. 1880
Místo narození	Nové Syrovice (u Znojma)
Úmrtí	8. 12. 1969
Místo úmrtí	Pressbaum (u Vídně, Rakousko)
Povolání	Geolog‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 706-707
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/83343

GÖTZINGER, Gustav, * 2. 7. 1880 Nové Syrovice (u Znojma), † 8. 12. 1969 Pressbaum (u Vídně, Rakousko), geolog, oceánograf

Studoval geografii a geologii na univerzitách ve Freiburgu im Breisgau a Vídni, kde 1905 promoval. Poté na částečné úvazky působil jako asistent v Geografickém ústavu ve Vídni, oceánograf v Hydrografickém ústavu (Hydrographisches Amt) v Pule (nyní Chorvatsko), od 1905 volontér Říšského geologického ústavu (GRA) ve Vídni, od 1911 též v Biologické stanici v Lunz am See. Od 1912 člen GRA (po 1918 Geologische Bundesanstalt), v lednu až březnu 1938 jeho ředitel, po anšlusu byl nacistickými úřady odvolán. V ústavu zůstal jako řadový člen, po 1945 byl načas opět postaven do jeho čela. Do penze odešel 1949 s titulem dvorního rady, 1952–55 vedl Rakouskou geografickou společnost (Österreichische Geographische Gesellschaft). V literatuře je někdy uváděno nejspíše chybně místo úmrtí Klosterneuburg (u Vídně).

Zabýval se geologickým mapováním, stratigrafií, kvartérní a ložiskovou geologií, speleologií, geomorfologií, zpočátku též výzkumem v Jaderském moři a limnologií. Zejména 1908–14 pracoval v terénu na severní Moravě a v rakouském Slezsku, psal o geomorfologii Rychlebských hor a rozvodí Odry a Visly, o metodice mapování v glaciálních uloženinách. K těmto výzkumům se vracel i později, mj. pracemi o vztahu karbonských a třetihorních usazenin na severní Moravě, sestavením geologické mapy Rychlebských hor (1931), s dánským geologem W. Milthersem studovali 1933–34 stopy zalednění v českém Slezsku; prokázali, že tamní bludné balvany pocházejí převážně ze středního Švédska. V terénu v Rakousku pracoval od 1919 ve flyšové zóně Alp (křída, terciér), kde řešil stratigrafické problémy se vztahem k ropné prospekci, a v území severně od Dunaje (zejména v kvartéru). Spolu s H. Vettersem napsal 1936 text pro exkurzi po sprašových oblastech Dolních Rakous, zajímavý pro korelace s kvartérem jižní Moravy. Měl dobré vztahy s českými geology, po 1945 sestavil s V. Zoubkem geologickou speciálku list Litschau–Gmünd, která zasahovala na území ČSR v okolí Českých Velenic.

D: výběr: Geologische Aufnahmen im Jahre 1908 (Blatt Freistadt in Schlesien 6/XIX), in: Verhandlungen der Geologischen Reichsanstalt (Wien), 1909, s. 11–12; Einige Diluvialprofile im Kartenblatt Jauernig–Weidenau und deren Deutung, in: tamtéž, 1913, s. 95–104; Beobachtungen am Oelausbiss Anzbach am Rande des Wienerwaldes, in: Internationale Zeitschrift für Bohrtechniker, Erdölbergbau und Geologie (Wien) 34, 1926, Sondernummer; Das Isohypsenbild des vormiozänen Reliefs des Ostrau-Karwiner Steinkohlengebirges und dessen subkarpatischen Südrandes, in: Montanistische Rundschau (Wien) 20, 1928, s. 389–396; Erläuterungen zur Geologischen Karte des Reichensteiner Gebirges, des Nesselkoppen-Kammes und des Neisse-Vorlandes, Wien 1931 (s L. Finckhem); Geologische Karte des Ostrau-Karwiner Steinkohlenbeckens, der Westbeskiden und des sudetischen Randgebietes, Wien 1932 (s H. Beckem); Geologische Spezialkarte, Blatt Litschau–Gmünd 1 : 75.000, Wien 1950 (s L. Waldmannem, L. Zelenkou a V. Zoubkem).

L: H. K., Hofrat Prof. Dr. G. G. zum 80. Geburtstag am 2. Juli 1960, in: Verhandlungen der Geologischen Bundesanstalt (Wien) 1960, 2, s. 134–138; S. Prey, G. G., in: Mitteilungen der Geologischen Gesellschaft in Wien 62, 1969, s. 171–174; BL 1, s. 451; MSA 60, 1980, s. 12; DBE 4, s. 74; R. Musil et al., Pleistocén. Historie výzkumů na území bývalého Československa, in: Folia Historica Faculty of Science Masaryk University Brno, sv. 69, 1999, s. 55–56.

P: Geologische Bundesanstalt, Wien.

Pavel Vlašímský