GAREIS Antonín 1837–1922
| Antonín GAREIS | |
| Datum narození | 20. 11. 1837 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Datum úmrtí | 13. 8. 1922 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 568. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/46379 |
GAREIS, Antonín, * 20. 11. 1837 Praha, † 13. 8. 1922 Praha, malíř
Syn malíře a litografa Antona G. st. (1793–1863), synovec malíře Franze G. (1775–1803), bratr xylografa Josefa G. (1839 až 1884) a švagr malíře hradů V. Strömingera. Od patnácti let G. kreslil a maloval v realistickém stylu podle předlohy; zprvu ho učil otec, který ho vedl k humoristické a satirické žánrové miniatuře i časopisecké ilustraci. 1854–65 studoval malbu na pražské AVU u E. Engertha. 1857 vystavoval první olejomalby s městskou tematikou. Za studií se živil kopiemi, jejichž výnos mu umožnil doplňující studium ve Vídni (1857), Uhrách (asi 1863) a Drážďanech (1870). Po návratu rozšířil svůj námětový rejstřík o venkovský žánr (dokumentoval lidové zvyky) a o žánrový portrét včetně portrétu rodinného. Holandskou malbou 17. století, s níž se seznámil hlavně v Drážďanech, byly ovlivněny jeho pozoruhodné národopisné a krojové studie. Pod vlivem holandských a vlámských mistrů i vídeňského F. G. Waldmüllera dospěl k vrcholným výsledkům v lidovém malířském žánru a zařadil se spolu s Q. Mánesem a A. Dvořákem k jeho českým průkopníkům. Ilustracemi přispíval do časopisů Květy, Světozor, Česká včela, Zlatá Praha, Český svět, Ilustrovaný svět, Welt, Über Land und Meer. Významná byla i jeho spolupráce s divadlem. Podílel se na návrzích kostýmů pro shakespearovské slavnosti konané 1864 v pražském Novoměstském divadle, spolupracoval i na jevištních dekoracích pro Prozatímní divadlo a v kresbách zachytil scény z inscenací (např. B. Smetana: Tajemství).
Jeho manželkou byla od 1866 Terezie, roz. Jíšová (1841–1895). Po její smrti se 1896 podruhé oženil s Annou, roz. Dudovou († 1904). Asimiloval se v českém prostředí, od 1863 byl členem Umělecké besedy. Oslepl a dožil v Praze na Vinohradech. Jeho díla jsou zastoupena ve sbírkách NG a v Galerii hl. města Prahy.
Martin Kučera, Marie Makariusová
Literatura
- OSN 9, s. 919
- Toman 1, s. 252–253
- DČVU 3/1 a 3/2, rejstřík
- NEČVU 1, s. 206
- ÖBL 1, s. 403
- Thieme – Becker 13, s. 190
- Š. Rambousková, A. G. ml. a počátky českého žánru, 1984 (diplomová práce, FF UK, Praha)
- J. Kotalík, William Shakespeare v českém novodobém umění, in: Divadlo v české kultuře 19. století, 1985, s. 119, obr. 23
- N. Blažíčková-Horová, České malířství 19. století, 1998, passim
- J. Ludvová a kol., Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, 2006, rejstřík
- E. Šormová, Česká činohra 19. a začátku 20. století 1, 2015, s. 215.
Prameny
- NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 137, obr. 513 Archiv hl. m. Prahy, Soupis pražských domovských příslušníků 1830–1910, karton 69, poř. č. 284.
Reference