GEBAUER Paul 1888–1951
| Paul GEBAUER | |
| Datum narození | 21. 4. 1888 |
|---|---|
| Místo narození | Sosnová (u Bruntálu) |
| Datum úmrtí | 18. 9. 1951 |
| Místo úmrtí | Harburg (Německo) |
| Povolání | Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 586. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/75431 |
GEBAUER, Paul, * 21. 4. 1888 Sosnová (u Bruntálu), † 18. 9. 1951 Harburg (Německo), malíř, grafik
Pocházel ze selské rodiny. Vystudoval malířskou akademii ve Vídni (Akademie der bildenden Künste) u R. Müllera a akademii v Drážďanech (Kunstakademie) u O. Zwünsthera a G. Kuehla. První světovou válku prožil jako důstojník v zákopech, koncem 1918 se usadil na rodné usedlosti, kde vedl hospodářství a současně se věnoval výtvarnému umění. Po druhé světové válce byl 1945 internován v pracovním táboře v Horním Benešově, poté pracoval jako dělník na rodinném statku, nakonec byl odsunut do Bavorska. V Německu se známými výtvarníky staly i jeho děti Hilda a Paul.
Díky svému školení byl zpočátku ovlivněn impresionismem, po válce se orientoval na sociální primitivismus a přes expresionismus dospěl k magickému realismu a k tzv. nové věcnosti. Věnoval se figurální malbě s motivy ze života rolníků, méně často průmyslových dělníků, okrajově i krajinomalbě. Sociální rysy měla rovněž G. grafika s velkými, sošnými figurami expresivně podaných pracujících lidí. Ve třicátých letech se G. přiklonil k nacionálně socialistickému politickému programu. Zajímavé byly jeho portréty, ilustrace, karikatury (přispíval do mnichovského časopisu Jugend), návrhy uměleckého řemesla. V duchu monumentálního realismu tvořil fresky a sakrální obrazy, např. výzdobu opavského kostela sv. Hedviky (oltářní freska Zmrtvýchvstání Krista), fresku Cesta ke štěstí v opavské spořitelně, fresku Rozsévač pro bývalý Mariánský ústav v Opavě aj. Koncem života se často věnoval autoportrétu. Stal se členem Sdružení výtvarných umělců slezských. Patřil k nejvýznamnějším malířům německého Slezska ve 20. století; jeho díla jsou zastoupena ve sbírkách Slezského zemského muzea, několika severomoravských muzeí a galerií.
Martin Kučera
Literatura
- Toman 1, s. 254–255
- NEČVU 1, s. 207 (s další literaturou)
- SČSVU 2, s. 341
- BL 1, s. 423
- Vollmer 2, s. 213
- Slezsko 6, s. 36–37 (s další literaturou)
- Kulturněhistorická encyklopedie Slezska a severovýchodní Moravy 1, 2013, s. 281
- A. Habánová a kol., Mladí lvi v kleci. Umělecké skupiny německy hovořících výtvarníků z Čech, Moravy a Slezska v meziválečném období. Katalog Oblastní galerie v Liberci 2013, s. 319
- http://abart-full.artarchiv.cz (stav k 1. 4. 2015).
Reference