GELLNER Ernest André 1925–1995

	Ernest André GELLNER
	;
Datum narození	9. 12. 1925
Místo narození	Paříž (Francie)
Datum úmrtí	5. 11. 1995
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Etnograf‎
Významnost	C
Citace	Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 597–598. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/79917

GELLNER, Ernest André (též Arnošt), * 9. 12. 1925 Paříž (Francie), † 5. 11. 1995 Praha, sociální antropolog, pedagog, účastník 2. odboje

Narodil se v německojazyčné židovské rodině pocházející z Čech. Otec Rudolf se živil jako právník, strýc byl německý divadelní režisér Julius G. (* 25. 4. 1899 Žatec, † 24. 10. 1983 Londýn). Dětství prožil G. v Praze, kde navštěvoval českou obecnou školu a poté anglické gymnázium. 1939 odešla rodina do Anglie, kde G. dokončil gymnázium a v sedmnácti letech získal prestižní stipendium na Balliol College v Oxfordu. Studoval filozofii, politické vědy a ekonomii. Po roce nastoupil do československé zahraniční armády, s níž se zúčastnil obléhání Dunkerque a s níž se 1945 vrátil do Prahy. Po válce začal studovat na UK v Praze; navštěvoval mj. přednášky J. Patočky. Protože předvídal poválečný politický vývoj, vrátil se 1946 do Velké Británie, kde pokračoval ve studiu na Balliol College v Oxfordu a od 1947 na London School of Economics, kde ho ovlivnili zejména A. R. Radcliff-Brown a K. Popper. 1947 zahájil vědeckou kariéru na univerzitě v Edinburghu jako asistent J. Macmurraye. Později odešel do Londýna a působil 1949–84 jako profesor filozofie (od 1962 řádný) na London School of Economics. 1961 obhájil titul Ph.D. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let navštívil Československo a navázal kontakty s disentem. 1974 získal prestižní členství v British Academy. O deset let později začal přednášet na katedře sociální antropologie na univerzitě v Cambridgi, kde setrval do 1993. Mezi studenty byl populární jako výborný rétor. 1993 se natrvalo vrátil do České republiky. 1992–94 přednášel na Středoevropské univerzitě v Praze, stal se vedoucím Centra pro studium nacionalismu a etnických konfliktů. Působil rovněž na Fakultě sociálních věd UK v Praze. Byl členem Academia Europea a zahraničním čestným členem Americké akademie věd a umění. S manželkou Susan měl čtyři děti.

G. dílo zahrnuje na dvě desítky monografií z filozofie (např. Thought and Change, 1964; Legitimation of Belief, 1975) a sociální antropologie. Jeho první kniha Words and Things (1959) zabývající se filozofií lingvistiky vzbudila mezi odborníky velký ohlas a přinesla mu uznání kritiky. Ačkoli vycházel z filozofie, od padesátých let se přikláněl k sociální antropologii. Zabýval se mj. kmenovou organizací a náboženstvím v Maghrebu (Saint of the Atlas, 1969; Islam, société et communauté, 1980; Muslim Society, 1981). Světového úspěchu dosáhl knihou Národy a nacionalismus (Nations and Nationalism, 1983, česky 1993), v níž odmítl myšlenku, že národy jsou založeny na přirozeném principu. Dílo bylo přeloženo do několika jazyků. Tématem nacionalismu se zabýval až do konce života (např. Nationalism, 1987, česky 2003; Nationalism Observed, 1995), zajímaly ho mj. etnické konflikty a teorie a praxe nacionalismu. Věnoval se rovněž sovětské etnografii (Soviet and Western Anthropology, 1980; State and Society in Soviet Thought, 1988). Poslední dílo Language and Solitude. Wittgenstein, Malinowski and the Habsburg Dilemma vyšlo posmrtně (1998, česky 2005). G. práce jsou příznačné širokou interdisciplinaritou.

Jaroslav Kříž

Dílo

Cause and Meaning in the Social Sciences, London 1973; Arabs and Berbers, tamtéž 1973; Contemporary Thought and Politics, tamtéž 1974; The Devil in the Modern Philosophy, tamtéž 1974; Spectacles and Predicaments, Cambridge 1979; The Psychoanalytic Movement, London 1985; Relativism and the Social Sciences, Cambridge 1985; Identity, Culture and Politics, tamtéž 1987; The Concept of Kinship and other Essays, Oxford 1987; Plough, Sword and Book, London 1988 (česky 2001); Nationalismus und Moderne, Berlin 1991; Postmodernism, Reason and Religion, London 1992; Reason and Culture, Oxford 1992 (česky 1999); Conditions of Liberty, New York 1994 (česky 1997); Encounters with Nationalism, Oxford 1994; Anthropology and Politics, tamtéž 1995.

Literatura

Tomeš 1, s. 363
M. Churaň a kol., Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století 2/1, 1998, s. 171–172
Lidová kultura. Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska 1, R. Jeřábek – S. Brouček (eds.), 2007, s. 59 (se soupisem další literatury)
Rozhovor s profesorom Ernestom G., in: Slovenský národopis 40, 1992, s. 304–310 (s výběrovou bibliografií)
Velký sociologický slovník, 1996, s. 1508
Z. Uherek, E. G. (1925–1995), in: ČL 83, 1996, s. 163–164 (s výběrovou bibliografií)
https://cs.wikipedia.org (stav ke 2. 12. 2014)
https://en.wikipedia.org/ (stav ke 2. 12. 2014).

Reference