GERŠOM ben Šelomo ha-Kohen ?1480–1544/45

ha-Kohen GERŠOM ben Šelomo
Narození	kolem 1480
Úmrtí	mezi 1544-1545
Povolání	Nakladatel nebo vydavatel‎ Knihtiskař nebo typograf‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 616-617
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/46419

GERŠOM ben Šelomo, ha-Kohen (též Geršon, Heřman), * kolem 1480, † mezi 1544–1545, knihtiskař

Zakladatel významné pražské židovské knihtiskárny Gersonidů- Katzů, která s přestávkami pracovala téměř až do konce 18. století. S jeho jménem, v nežidovských pramenech znějícím Heřman, se setkáváme poprvé 1509, kdy působil v Praze jako výběrčí daní. V souvislosti s hebrejským tiskem byl uveden mezi společníky (členy konsorcia), kteří vydali 1514 Sefer zemirot u-virkat ha-mazon (Kniha zpěvů a požehnání jídla). Od té doby byl až do založení vlastní hebrejské knihtiskárny jmenován na předním místě v seznamech tiskařů, kteří vydali 1515 Sidur (sborník modliteb pro všední dny a šabaty), 1518 Tóru, Megilot a Hafratot (Pět knih Mojžíšových, Pět svátečních svitků, Týdenní oddíly liturgické četby) s Rašiho komentářem, 1519–22 Machzor (Sborník svátečních modliteb). 1526 vydal již samostatně se svým bratrem Gronemem Jocerot mi-kol ha-šana (Ranní šabatové hymny pro celý rok) a Hagadu šel Pesach (Pesachové vyprávění) vyzdobené četnými dřevoryty. Téhož roku požádal G. císaře Ferdinanda I. o udělení privilegia k výhradnímu vydávání hebrejských knih v Praze, které mu bylo 1527 uděleno. Od té doby pracoval společně se syny Šelomem a Mordechajem (asi 1510–1591/92). Roku 1529 vyšly Slichot lefi seder k‘‘k Prag (Kajícné modlitby podle pražského ritu; obsahují elegii Avigdora Kary), 1540 Tur Orach Chajim (Sloup Cesta života), první díl halachického (nábožensko-právního) spisu Arba’a turim (Čtyři sloupy) Jaakova ben Ašera s poznámkami pražského rabína Avrahama ben Avigdora. 1541 vydal G. se syny Mošem a Jehudou svoji poslední knihu Tfilot šel roš chodeš (Modlitby pro první den nového měsíce; ve skutečnosti se jedná o sborník modliteb pro všední dny a šabaty). V témže roce vypověděl Ferdinand I. židy z Čech, G. však získal s některými dalšími židy povolení zůstat v Praze i po tomto datu a privilegium mu bylo prodlouženo znovu 1544. Vzhledem k tomu, že další povolení z roku 1545 k prodloužení pobytu bylo již vydáno Šelomovi (Žalmon, G. syn), lze předpokládat, že G. zemřel někdy mezi těmito dvěma daty.

L: The YIVO Encyclopedia 1, New Haven – London 2008, s. 910–911; O. Muneles, Bibliografický přehled židovské Prahy, 1952, s. 13–15; B. Nosek, Katalog mit der Auswahl hebräischer Drucke Prager Provenienz 1. Drucke der Gersoniden im 16. und 17. Jahrhundert, in: Judaica Bohemiae 10, 1974, č. 1, s. 13–41; týž, Das Buch der Benedictionen Sefer Birkat ha-Mazon ve-Sefer zemirot, in: Grace after Meals. Facsimile of the 1514 Prague edition, b. m. 1984, s. 25–40; Ch. Abramsky, Grace after Meals (Birhat ha’ Mazon) and other occasional Benedictions (Prague 1514). A history of the first illustrated edition. A Contribution to the cultural history of the sixteenth century, in: Grace after Meals. Facsimile of the 1514 Prague Edition, b. m. 1984, s. 13–24; O. Sixtová, Židovské tiskárny a tiskaři v Praze 1512–1670 (1672), in: Hebrejský knihtisk v Čechách a na Moravě, táž (ed.), 2012, s. 38–41; táž, Počátky pražské hebrejské typografie 1512–1569, in: Hebrejský knihtisk v Čechách a na Moravě, táž (ed.), 2012, s. 75–122; B. Bondy – F. Dvorský, K historii Židů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 906–1620. 1. díl 906–1576, 1906, s. 242–243, č. 377; s. 330–331, č. 479; s. 339–340, č. 502.

Bedřich Nosek