GLASER Julius Anton 1831–1885

Z Biografický slovník českých zemí
Julius Anton GLASER
Datum narození 19. 3. 1831
Místo narození Postoloprty
Datum úmrtí 26. 12. 1885
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ‎
Právník‎
Pedagog‎
Významnost D
Citace Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 645. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/pageid/78084

GLASER, Julius Anton (pův. jm. Joshua), * 19. 3. 1831 Postoloprty, † 26. 12. 1885 Vídeň (Rakousko), právník, pedagog

Narodil se v rodině židovského obchodníka Lazara G. a jeho ženy Henrietty, roz. Nachodové. 1847 ve Vídni konvertoval ke katolické víře. Po gymnazijních studiích v Litoměřicích a ve Vídni získal na univerzitě v Curychu 1849 doktorát filozofie. O rok později vydal první větší vědeckou práci o anglo- skotském trestním řízení. 1854 získal doktorát práv na vídeňské univerzitě, poté se tam habilitoval a přednášel jako soukromý docent rakouského trestního práva. 1856 byl jmenován mimořádným, 1860 řádným profesorem; 1867 zastával funkci děkana právnické fakulty. Následujícího roku vstoupil do státní služby. Na ministerstvu kultu a vyučování se 1869 podílel na vypracování nových tzv. Hasnerových školských zákonů. 1871–79 byl v Auerspergově kabinetu ministrem spravedlnosti Předlitavska. Zasedal v dolnorakouském zemském sněmu, kde patřil k liberální Ústavní straně. Byl poslancem Dolnorakouského zemského sněmu, 1870 zvolen do vídeňské říšské rady. Angažoval se v jazykových a národnostních záležitostech a jako mluvčí německo-rakouských centralistů zpochybňoval české státoprávní požadavky. Od 1879 až do smrti zastával místo generálního prokurátora nejvyššího soudního a kasačního dvora. G. je považován za jednoho ze zakladatelů moderního rakouského zákonodárství, zejména v oblasti trestního práva. Zasazoval se o zrušení trestu smrti. Jeho základním legislativním počinem bylo vydání rakouského trestního řádu z 1873, který v Československu platil až do 1950. Byl několikrát vyznamenán, mj. velkým křížem Leopoldova řádu. S manželkou Wilhelminou Marií Eleonorou, roz. Löwenthalovou (* 18. 4. 1836 Vídeň, Rakousko, †13. 4. 1918 Edlach bei Payerbach, Rakousko), měl dvě dcery a syna.


Dílo

výběr: Das englisch-schottische Strafverfahren, Wien 1850; Abhandlungen aus dem österreichischen Strafrecht, tamtéž 1858; Studien zum Entwurf des österreichischen Strafgesetzes über Verbrechen und Vergehen, tamtéž 1871; Schwurgerichtliche Erörterungen Beiträge zur Lehre vom Beweis im Strafprozeß, tamtéž 1883.

Literatura

Reference