GOLDSCHMIDT Heinrich Jakob 1857–1937
| Heinrich Jakob GOLDSCHMIDT | |
 | |
| Narození | 4. 12. 1857 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 20. 9. 1937 |
| Místo úmrtí | Oslo (Norsko) |
| Povolání |
Chemik nebo alchymista Pedagog |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 672 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/137612 |
GOLDSCHMIDT, Heinrich Jakob, * 4. 12. 1857 Praha, † 20. 9. 1937 Oslo (Norsko), chemik, pedagog
Pocházel z rozvětveného německožidovského rodu, doloženého od 16. století zejména v jižním a středním Německu. Studoval chemii ve Vídni, Štýrském Hradci a Praze, kde 1881 promoval po obhájení disertace Unterchlorsalpetersäure von Gay Lussac (Dr. phil.). Téhož roku se habilitoval na švýcarské technice (Eidgenossenschaftliche Technische Hochschule, ETH) v Curychu; 1885–94 tam působil jako honorární profesor, 1894–96 pracoval u J. H. van t’Hoffa na univerzitě v Amsterodamu. 1896–1901 přednášel jako mimořádný profesor na univerzitě v Heidelbergu, 1901–29 byl řádným profesorem a vedoucím katedry chemie na univerzitě v norském Oslu.
Zpočátku se zabýval organickou chemií, chinonoxiny a nitrosofenoly. Spolu s V. Meyerem 1889 objevil izomerii benzildioxinu, což mělo význam pro rozvoj stereochemie uhlovodíků. Z té doby pocházejí G. studie Nitrosophenole (1884) a Isomere Oxime (1889). Později se věnoval fyzikální chemii procesů v oboru organické chemie, katalytickému vlivu iontů vodíku na proces zmýdelnění, disociaci nevodných rozpouštědel, esterům, reakční kinetice procesů v organické chemii. Uveřejnil např. sérii článků pod názvem Veresterung und Esterbildung (in: Zeitschrift für physikalische Chemie, 1906–29).
Oženil se s Amelií, roz. Koehnovou. Syn Victor Moritz G. (* 27. 1. 1888 Curych, Švýcarsko, † 20. 3. 1947 Vestre Aker, dnes Oslo, Norsko) byl petrograf, mineralog a geochemik, profesor na univerzitě v Göttingenu; na penzi žil G. u syna v Německu, po nástupu nacismu ze země rodina odešla.
L: M. Bodenstein, H. G. zum fünfundsiebzigsten Geburtstag, in: Zeitschrift für Elektrochemie und angewandte physikalische Chemie 38, 1932, č. 12, s. 899–900; ÖBL 2, 1957, s. 26; BL 1, 1979, s. 454; B. Mason, Victor Moritz G. – Father of Modern Geochemistry, 1992; DBE 4, 1996, s. 83 a 86.
Pavel Vlašímský