GOMPERZ Julius 1823–1909

Julius GOMPERZ
Narození	21. 11. 1823
Místo narození	Brno
Úmrtí	21. 2. 1909
Místo úmrtí	Brno
Povolání	Finančník nebo pojišťovák‎ Odborník textilního nebo oděvního průmyslu‎ Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ‎ Představitel stran nebo hnutí po r. 1848‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 682-683
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/46489

GOMPERZ, Julius, * 21. 11. 1823 Brno, † 21. 2. 1909 Brno, textilní podnikatel, zemský a říšský poslanec

Syn bankéře Philippa (Joshuy) G. a Henriette, roz. Auspitzové. Mezi jeho sourozence patřili textilní podnikatel Max G. (1822–1913), klasický filolog Theodor G. (* 29. 3. 1832 Brno, † 29. 8. 1912 Baden /u Vídně/, Rakousko) a sestry provdané do vídeňských bankéřských rodin Josephine Wertheimsteinová a Sophie Todescová. G. studoval na gymnáziu v Brně, na univerzitě a technice ve Vídni, poté podnikl studijní cesty po Francii a Anglii. Spolu s bratrem Maxem G. převzal brněnskou textilní továrnu L. Auspitz’ Enkel v tehdejší Ugarteho (dnešní Václavské) ulici. 1867 uzavřel manželství se zpěvačkou vídeňské Dvorní opery Karolinou, roz. Bettelheimovou. Patřil k nejzámožnějším občanům města; 1868–72 zastával funkce viceprezidenta a od 1872 prezidenta brněnské OŽK, zasedal rovněž v představenstvu brněnské burzy a bankovního domu „Philipp Gomperz“, 1864–78 řídil brněnskou pobočku Österreichische Nationalbank (Rakouská národní banka). 1876 s bratrem Maxem zakoupili velkostatky Hlubočany a Habrovany na Vyškovsku (od 1883 byl Julius jediným majitelem) a 1885 velkostatek Rosice. Julius G. se aktivně uplatnil ve veřejném životě: 1861 spoluzaložil Mährischer Gewerbeverein (Moravský průmyslový spolek), předsedal Brünner Leseverein (Brněnský čtenářský spolek), 1869 byl zvolen představeným brněnské židovské náboženské obce a předsedal kuratoriu Židovského zemského fondu, určeného pro podporu chudých židovských obcí, byl činný také v židovském školství a sociální péči. Veřejné aktivity byly přímou součástí jeho politické dráhy. 1861–1902 byl členem brněnského obecního výboru, 1861–1906 poslancem moravského zemského sněmu (kde zasedal rekordní dobu čtyřicet pět let), 1871–92 reprezentoval ve vídeňské poslanecké sněmovně brněnskou OŽK, 1892 byl povolán do panské sněmovny. V poslanecké sněmovně patřil k umírněnému proudu německé liberální strany a na zemském sněmu byl členem Deutschmährische Partei (Německomoravské strany). Platil za nejvýznamnějšího odborníka v oblasti zemského finančního hospodaření. Za mnohostrannou činnost obdržel rytířský kříž Řádu Františka Josefa, Řád železné koruny III. třídy, stal se důstojníkem francouzské Čestné legie; 1879 byl povýšen do rytířského stavu.

D: Historische Notizen über Lulč, Habrovan und Hobitschau, 1893; Jugend-Erinnerungen, 1902 (2. rozmnož. vyd. 1903).

L: Reichsraths-Almanach für die Session 1873–1874, S. Hahn (ed.), Wien 1873, s. 127; Reichsraths-Almanach für die Session 1879–1880, týž (ed.), tamtéž 1879, s. 119; Reichsraths-Almanach für die Session 1885–1886, týž (ed.), tamtéž 1885, s. 160; Heller 1 (1885), s. 21–22; 4 (1885), s. 43–44; H. Heller, Unsere Handels- und Gewerbekammern. Biographisch-statistisches Lexikon 1. Mähren und Schlesien, 1894, s. 11–12; G. Kolmer, Das neue Parlament. Session 1897/98, Wien 1897, s. 55; C. von G.-Bettelheim, Ein biographisches Blatt zum 1. Juni 1905, Wien 1905; Nachrufe im Tempel an der Bahre des Herrn Julius Ritter von G., gehalten am 23. Februar 1909 von Ludwig Levy und Hieronymus Fialla, 1909; C. von G.-Bettelheim, Biographische Blätter. Zum 1. Juni 1915 für Freunde gedruckt, Wien 1915; Wininger 2, s. 490, 494; BL 1, s. 456; ÖBL 2, s. 31; Korespondence Caroline Bettelheim-Gomperz (1845–1925); Theodor Gomperz, Briefe und Aufzeichnungen 1 (1832–1868), H. Gomperz (ed.), Wien 1936; Theodor Gomperz. Ein Gelehrtenleben im Bürgertum der Franz-Josefs-Zeit. Auswahl seiner Briefe und Aufzeichnungen 1869–1912, R. A. Kann (ed.), tamtéž 1974; Briefe an, von und um Josephine von Wertheimstein, týž (ed.), tamtéž 1981; P. Hlaváček, Habrovany 1350–2000, 2000, s. 123–126; Myška 1, s. 133; L. Fasora, Svobodný občan ve svobodné obci? Občanské elity a obecní samospráva města Brna 1851–1914, 2007, s. 275–276; J. Říhová, Fialky pro Karolinu. Neobyčejný životní příběh Karoliny Gomperzové-Bettelheimové, vynikající altistky Dvorní opery ve Vídni, a rytíře Julia G., 2011; G. Gaugusch, Wer einmal war. Das jüdische Großbürgertum Wiens 1800–1938, 1, Wien 2011, s. 971; B. Smutný, Brněnští podnikatelé a jejich podniky, 2012, s. 130; J. Malíř a kol., Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918, 2012, s. 216–217; F. Adlgasser, Die Mitglieder der österreichischen Zentralparlamente 1848–1918, Bd. 1, Wien 2014, s. 359.

P: ÖNB, Wien, Sammlung von Handschriften und alten Drucken: Korespondence Julia von G. (1824–1909).

Pavel Cibulka