GRÜN Dionys Wilhelm 1819–1896

	Dionys Wilhelm GRÜN
Datum narození	18. 1. 1819
Místo narození	Přerov
Datum úmrtí	26. 2. 1896
Místo úmrtí	Praha
Jiná jména	Wilhelm Dionys GRÜN
Povolání	Geograf‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 781–782. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/65645

GRÜN, Dionys Wilhelm, * 18. 1. 1819 Přerov, † 26. 2. 1896 Praha, geograf

Syn chudého židovského obchodníka Leopolda G. a Barbary, roz. Horowitzové. Proti vůli otce absolvoval evangelické lyceum v Prešpurku (Bratislava). Jeho učitelem byl kritik metternichovského režimu Ch. Oeser. Univerzitu v Praze, kde 1845–47 studoval filozofii a historii, musel z finančních důvodů opustit a ve studiích do 1849 pokračoval v Drážďanech a v Berlíně, kde, stejně jako zakladatel české univerzitní geografie J. Palacký, navštěvoval zejména přednášky K. Rittera. 1847–49 působil jako domácí učitel v rodině bankéřů Guttmannů v Drážďanech. V Berlíně konvertoval, snad kvůli vyhlídce na lepší zaměstnání, ke katolictví. Po návratu do českých zemí ještě krátce studoval na univerzitě v Praze u K. Höflera. Vzdal se úvah o dráze novináře či spisovatele. 1855–57 vyučoval na gymnáziu v Levoči, potom řadu let na Akademickém gymnáziu ve Vídni, kde se začal výrazněji věnovat geografii. Napsal rozsáhlý, ač převážně kompilační spis Geografie. Länder- und Völkerkunde (1870–71). Delší cestu podnikl 1862 do Francie, kde na náklady ministerstva kultu a vyučování poznával školský systém, 1871–72 cestoval po německých univerzitách.

O zřízení univerzitní stolice geografie v Praze se začalo uvažovat 1871, a to zejména zásluhou K. Höflera. Do jejího čela byl z několika kandidátů nominován G., svých úkolů se ujal až později, protože 1872 se stal domácím učitelem korunního prince Rudolfa. Teprve po skončení jeho výuky a několika urgencích převzal v květnu 1875 pražskou katedru. Téhož roku byl vyznamenán Řádem železné koruny III. třídy a povýšen do rytířského stavu. Navzdory jistým obtížím byla 1876 G. mimořádná profesura změněna na řádnou. Jeho vstupní přednáška o geografii jako samostatné disciplině sklidila kritiku jako málo odborná a příliš patetická.

G. vybudoval Geografický ústav univerzity, který po dvojím stěhování získal několik místností v Buquoyském paláci vedle Karolina. Přednášel pouze německy celou geografii, od fyzické přes matematickou po politickou a regionální, neboť byl jediným geografem na univerzitě. Teprve 1879 nastoupil na filozofickou fakultu, kam tehdy zeměpis spadal, J. Palacký, 1881 se u G. habilitoval i F. Löwl, jenž se o dva roky později stal honorovaným asistentem. Na fakultě G. také založil geografický seminář, knihovnu a sbírku geografických pomůcek. Po rozdělení školy 1882 pokračoval G. na německé univerzitě, o tři roky později odešel do penze s titulem vládního rady.

Sužován těžkou nemocí se vzdal vědecké práce, byť podnikl ještě několik cest (např. 1891 na geografický kongres v Bernu a 1895 do Španělska). S českou geografií neudržoval profesní kontakty, i když se přátelsky stýkal s jejími reprezentanty J. Palackým a V. Švamberou. Publikoval také sbírku básní. S manželkou Klárou, roz. Reppleovou (1830 – před 1881), měl dceru Sofii. Pohřben je ve Vídni.

Jiří Martínek

Dílo

Lerchengrüße, Wien 1855 (2. vyd. 1881); Geographie. Leitfaden der Geographie für die erste Stufe des erdkundlichen Unterrichts, tamtéž 1866; Länder- und Völkerkunde, tamtéž 1870–71, 1873; Die Peutingersche Tafel, tamtéž 1871.

Literatura

nekrolog in: Sborník České společnosti zeměvědné 2, 1896, s. 282
W. Wolkenhauer, in: Biographisches Jahrbuch und deutscher Nekrolog 2, A. Bettelheim (ed.), Berlin 1898, s. 437–438
ADB 49, s. 581–583
W. Ludwig, Die Geographie an der Deutschen Universität in Prag seit der Begründung der geographischen Lehrstuhles (1872–1932), 1934, s. 9–17
V. Häufler, Dějiny geografie na Univerzitě Karlově 1348–1967, 1968, s. 80–83, 392
týž, D. W. G., in: AUC – Geographica 2, 1969, s. 33–41
týž, D. G., první profesor geografie na univerzitě v Praze, in: Lidé a země 18, 1969, s. 418
K. A. Sedlmeyer, W. D. Ritter von G. Geograph an der Prager Universität, in: Bohemia 11, 1970, s. 388–417
ÖBL 2, s. 86
BL 1, s. 478
DUK 3, s. 171, 173
J. Martínek – M. Martínek, Kdo byl kdo – naši cestovatelé a geografové, 1998, s. 164–165
DBE 4, s. 210
Ottova encyklopedie ČR 5, 2006, d. 5, s. 137
J. Županič, Židovská šlechta podunajské monarchie, 2012, s. 297–298
K. Mádrová, Pedagogové ve službách trůnu. Privátní učitelé následníků trůnu Rakousko-Uherska, 2015, s. 34–46 a rejstřík.

Prameny

NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 145, obraz 226 (s mylným místem narození Praha).

Reference