GRAMBOVÁ Magdalena †1671

Magdalena GRAMBOVÁ
Datum narození	počátkem 17. století
Místo narození	asi Belgie
Datum úmrtí	24. 7. 1671
Místo úmrtí	Vamberk
Povolání	Odborník textilního nebo oděvního průmyslu‎ Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ‎
Významnost	C
Citace	Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 714. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/76932

GRAMBOVÁ, Magdalena, * počátkem 17. stol. (Belgie)?, † 24. 7. 1671 Vamberk, majitelka panství, zakladatelka vambereckého krajkářství

Do Čech přišla tato šlechtična s manželem Kašparem Grambem, Nizozemcem, který se na straně císaře Ferdinanda II. podílel na potlačení stavovského povstání a díky tomu získal 1627 vamberské panství. 1633 G. ovdověla a sama spravovala Vamberk, Potštejn a Kostelec nad Orlicí až do 1639, kdy se znovu provdala; jejím druhým manželem se stal Ota Jindřich Štos z Kounic. 1637 G. osvobodila privilegiem vamberské poddané od roboty, ti se nadále mohli svobodně věnovat řemeslům. Podle tradice rozšířila na Vamberecku umění flanderské krajky. Ze své domoviny přinesla vzory, z Flander povolala i učitelky, které seznámily místní ženy s novým způsobem paličkování velmi jemných a na práci náročných krajek na podušce, zv. herduli. Nejstarší písemná zmínka o této krajce ve Vamberku se vztahuje k roku 1642. Ženy ji vyráběly podomácku a jejímu prodeji se věnoval faktor. Používala se jako luxusní ozdoba oděvů, doplněk šlechtických interiérů či kostelů; později se objevovala i v méně zámožných vrstvách obyvatelstva a uplatnila se jako výzdoba do lidových (především moravských) krojů. K její výrobě sloužilo kopřivové, lněné, bavlněné a hedvábné vlákno, příp. zlatý nebo stříbrný dracoun. Postupně se od jednoduchých přecházelo k novým komplikovanějším vzorům, které si krajkářky vyměňovaly.

G. byla pohřbena ve vamberském kostele sv. Prokopa; po roce 2000 kvůli havarijnímu stavu krypty byla její mumie spolu s dalšími přenesena do broumovského kláštera.

Marie Makariusová

Literatura

• F. J. Zoubek, Vypsání hradu Potenšteina v Hradecku, 1870, s. 45–46
• F. A. Šubert – F. A. Borovský, Čechy 5. Hory Orlické. Stěny [mezi 1880 a 1920 ?], s. 156–158
• J. F. Král, Paměti města Vamberka nad Zdobnicí, 1927, s. 201–202
• Významné osobnosti okresu Rychnov nad Kněžnou, 1994, s. 103–104
• www.klasterbroumov.cz/cs/vamberecke-mumie (přístup 12. 9. 2016).