GRAUERT Louis Ferdinand 1816-?1855

	Louis Ferdinand GRAUERT
Datum narození	14. 12. 1816
Místo narození	Berlín (Německo)
Datum úmrtí	13.nebo 14.8.1855
Místo úmrtí	Teplice
Jiná jména	Louis Ferdinand GRAUERT
Povolání	Divadelní interpret nebo herec‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 719–720. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/58340

GRAUERT, Louis Ferdinand (vl. jm. Ludwig), * 14. 12. 1816 Berlín (Německo), † 13. nebo 14. 8. 1855 Teplice, herec

Pocházel z rodiny soudního úředníka. Od dětství se chtěl stát hercem, již v sedmi letech vystoupil v Kotzebueově hře Der Vielwisser, ale rodiče jeho přání nepodporovali. Vyučil se v berlínské litografické dílně jako kolorista a po otcově předčasně smrti (1831) živil matku a bratra. Oženil se v devatenácti letech s Berthou Gramovou. O divadlo se dále zajímal, sledoval profesionální výkony a volný čas věnoval berlínské ochotnické společnosti Urania. Hostující herec berlínského dvorního divadla L. Schneider si všiml jeho nadání a 1841 mu dopomohl k angažmá pro obor hrdinů, intrikánů a charakterních postav v městském divadle ve Štětíně. G. se zdokonalil ve zpěvu a vystupoval i v operách. Na jaře 1846 odjela rodina do Prahy a G. podepsal smlouvu s ředitelem Stavovského divadla J. Hoffmannem. Debutoval jako zlatník Galuchet ve Scribově veselohře Johanna und Hannchen a publikum si ho oblíbilo. Hrál i velké postavy (Cromwell, E. Raupach: Cromwell’s Ende; Nathan, G. E. Lessing: Nathan der Weise, Otec Klingsberg, A. Kotzebue: Die beiden Klingsberg) a vystoupil ve vzácných pražských nastudováních Shakespearových děl (Squenz, Ein Sommernachtstraum, 1846; Julius Cesar, titulní role, 1847; Dormio, Komödie der Irrungen, 1852). Ředitele Hoffmanna vystřídal 1852 v Praze J. A. Stöger, který přivedl řadu nových herců. G. byl později zaměstnáván zejména ve fraškách a parodiích v letní Aréně ve Pštrosce. Hledal bezvýsledně jiné angažmá (mj. hostoval několikrát během sezony 1853/54 v novém působišti ředitele Hoffmanna ve Frankfurtu nad Mohanem).Na podzim 1854 onemocněl a choroba ochromila jeho duševní síly. Ztratil paměť a postupně i schopnost mluvit. Poslední představení hrál v Praze v listopadu 1854 (Amadeus von Brunstädt, Ch. K. Birch-Pfeifferová: Eine Familie). G. odjel i s manželkou do Teplic, kde byl – zřejmě též na základě předchozí známosti s místním soukromým divadlem – přijat a do konce života mu byla poskytnuta nezbytná péče. Choroba a předčasné úmrtí nedovolily G. rozvinout mimořádné a všestranné herecké schopnosti. Jeho synem byl herec Isidor G. (1834–1895).

Jitka Ludvová

Literatura

Almanach für Freunde der Schauspielkunst 7, 1842, s. 320
8, 1843, s. 258
9, 1844, s. 491
zpráva o úmrtí, in: Bohemia 15. 8. 1855
O. Teuber, Geschichte des Prager Theaters 3, 1888, s. 341, 347–349, 361, 365, 368, 375, 407, 410–411, 418, 427–428, 442–443, 458, 491
nekrolog, in: Deutscher Bühnen-Almanach 20, 1856, s. 73–79
L. Eisenberg, Großes biographisches Lexikon der Deutschen Bühne im XIX. Jh., Leipzig 1903, s. 345–346
P. S. Ulrich, Biographisches Verzeichnis für Theater, Tanz und Musik 1, A–L, Berlin 1997, s. 643 (s chybným místem úmrtí).

Prameny

NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 144, obraz 56–60.

Reference