GREGOROVÁ Hana 1885–1958

	Hana GREGOROVÁ
	;
Datum narození	30. 1. 1885
Místo narození	Martin (Slovensko)
Datum úmrtí	11. 12. 1958
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Společnost - ostatní‎; Spisovatel‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 731–732. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/69640

GREGOROVÁ, Hana (vl. jm. Anna), * 30. 1. 1885 Martin (Slovensko), † 11. 12. 1958 Praha, spisovatelka, publicistka, organizátorka ženského hnutí

Pocházela z přední martinské rodiny továrníka Jána Lilgeho a Márie, roz. Jamnické. V mládí účinkovala 1903–13 v ochotnickém divadle, kde ztvárnila více než dvacet divadelních postav. Poté co se 1907 vdala za J. Gregora Tajovského, slovenského prozaika a dramatika, žila s manželem na místech jeho působení. Ochotnickým divadlem se zabývala 1907–08 i v uherském Nadlaku (dnes Nădlac v Rumunsku). Po návratu na Slovensko 1910 žila G. v Prešově a v Martině a věnovala se literární tvorbě. Knižně debutovala sbírkou krátkých próz Ženy (1912), ve které zachytila osudy žen z rozličných společenských vrstev. Prosazovala nová stanoviska v literatuře i v ženském hnutí, proto narážela na odpor konzervativních kruhů. Z maďarštiny přeložila Zázračný deštník svatého Petra od K. Mikszátha (1911). Během pobytu v Košicích 1919–20 vyvíjela rozsáhlou osvětovou činnost a pracovala v redakci časopisu Slovenský východ. Po příchodu do Prahy 1920 se angažovala také ve veřejné správě – jako referentka zastupovala Slovensko na ministerstvu školství a národní osvěty. Následně působila 1921–40 v Bratislavě. Tam v prozaické tvorbě navázala na sociální tematiku románem Vlny duše (1933), emancipační problematika se objevila románě Čas nezastavíš (1938), zážitky z ciziny popsala v knize cestopisných črt Svet je tak krásny (1935). Své názory a vztah k tvorbě pro děti deklarovala 1936 na sjezdu slovenských spisovatelů v Trenčianských Teplicích, kde se vyjadřovala zejména k výchovné úloze dětské literatury. V tomto období vydala sbírku Rozprávočky z rádia (1931) a mravoučnou knížku Pavko v Prahe (1933), z češtiny přeložila Broučky J. Karafiáta (1921). Udržovala přátelské styky s českými spisovateli a vědci, např. O. Fischerem, M. Majerovou, F. X. Šaldou.

Literární činnost spojovala se svými kulturně-společenskými a organizačními aktivitami, angažovala se v ženském hnutí, usilovala o emancipaci žen, zdůrazňovala nevyhnutelnost jejich vzdělávání a kulturního rozvoje, potřebu plnohodnotného uplatnění ve společnosti (knižně zejména Slovenka pri krbe a knihe, 1929). Jako funkcionářka Umělecké besedy slovenské se snažila navázat styky s levicovým ženským hnutím, organizačně působila ve spolku Solidarita. Stýkala se také s radikálně levicovými intelektuály kolem časopisu DAV (V. Clementis, L. Novomeský ad.). Po manželově smrti se 1940 přestěhovala do Prahy k dceři, spisovatelce Dagmar Gregorové-Prášilové (1916–2004). G. se aktivně zapojila do druhého československého odboje, po 1945 do mírového a ženského hnutí, pracovala jako předsedkyně Svazu slovenských žen. Své postoje, názory a myšlenky vyjádřila v knize Ženy-matky za svetový mier (1946). Krátké prózy, úvahy, literárněkritické články a jiné příspěvky publikovala v časopisech Elán, Kultúrny život, Prúdy a dalších periodikách. Pochována je na hřbitově v Tajově (u Banské Bystrice). 1979 vyšly její memoáry Spomienky. V Pamětním domě J. Gregora Tajovského v Tajově je jí věnována část expozice.

Dílo

výběr: Próza: Môj svet, Prešov 1920; Pokorní ľudia, Bratislava 1924; Zo srdca, 1930; Radosť bez tône a slzy vekov, Bratislava 1945. Literatura pro děti: Kytka, Bratislava 1922; O Zorke, čo každému svietila, 1922; Oddané srdiečka, Bratislava 1926. Antologie: Slovenská novelistika 2, 1918 (s kolektivem); Slovenská literatura popřevratová, 1932 (s kolektivem).

Literatura (výběr)

Tomeš 1, s. 378
ČBS, s. 172
SBS 2, s. 221–222
BLS 3, s. 200–201
Lexikón slovenských žien, Ľ. Ďuranová – A. Táborecká (eds.), Martin 2003, s. 71–72
Slovník slovenských spisovateľov pre deti a mládež, Bratislava 2005, s. 101–102
Slovník slovenských spisovateľov 20. storočia, Bratislava–Martin 2008, s. 126
D. Gregorová, Trpké údely, Bratislava 1958, s. 245–252
A. Maruniaková, Jozef Gregor Tajovský (1874–1940). H. G. (1885–1958), Martin 1968
H. Vydrová, H. G., Martin 1974
K. Rosen baum, Svet H. G., in: Oživená nádej, Bratislava 1985, s. 215–224
Z. Troligová, Emancipačné snahy spisovateľky H. G. z pohľadu súčasnej ženy, in: Žena umělkyně na přelomu 19. a 20. století, 2005, s. 167–174
S. Sváčová, Slovenský a český svet spisovateľky H. G., in: Sdružení knihoven České republiky, 2006, s. 69–75
https://cs.wikipedia.org/ (stav k 10. 5. 2016)
https://sk.wikipedia.org/ (stav k 10. 5. 2016).

Prameny

Literární archiv SNK, Martin. Alena Táborecká

Reference