GREGOR Alois 1892–1972

Alois GREGOR
Narození	14. 7. 1892
Místo narození	Strážnice
Úmrtí	11. 10. 1972
Místo úmrtí	Praha
Místo odpočinku	Praha-Košíře
Povolání	Fyzik‎ Meteorolog nebo klimatolog‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 724-725
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/46539

GREGOR, Alois, * 14. 7. 1892 Strážnice, † 11. 10. 1972 Praha, meteorolog, klimatolog

Byl synem varhaníka a ředitele kůru Aloise G. a Ludmily, roz. Glocové; pokřtěn byl jako Alois Alfons. 1912 maturoval na gymnáziu v rodišti. Již na škole konal pozorování na meteorologické stanici zřízené 1909. Studoval matematiku a fyziku na univerzitě ve Vídni; po vzniku ČSR studia dokončil na UK v Praze (PhDr., 1920, na základě práce Chladné vlny). Krátce působil jako suplující profesor na gymnáziu ve Strážnici, od 1919 byl současně asistentem Státní hvězdárny v Praze, od 1920 pracoval ve Státním meteorologickém ústavu (SÚM) jako blízký spolupracovník ředitele R. Schneidera. Více než dvacet let vedl klimatologické oddělení a 1945–51 byl ředitelem ústavu. 1939 v SÚM založil oddělení pro lékařskou a lázeňskou biometeorologii a bioklimatologii, avšak za protektorátu nemohl rozvinout práci v plánovaném rozsahu.

Od 1923 přednášel na ČVŠT v Brně klimatologii a meteorologii jako honorovaný asistent, 1933 obhájil disertaci Tepelné poměry Československa a byl jmenován docentem. 1939 přešel na Vysokou školu zemědělského a lesního inženýrství (součást ČVUT) do Prahy, od 1951 působil na Matematicko-fyzikální fakultě UK. 1954 byl jmenován profesorem meteorologie a klimatologie, 1956 doktorem matematicko-fyzikálních věd. Až do 1965 vedl katedru meteorologie a klimatologie, 1955/56, 1960/61 působil ve funkci děkana a 1954/55 proděkana fakulty. Spoluzakládal a předsedal Československé meteorologické společnosti při ČSAV. Byl jmenován čestným členem v obdobných společnostech v Polsku a NDR.

Jeho vědecká práce zahrnuje více než osmdesát vědeckých a populárněvědeckých prací, map a grafů. Věnoval se především klimatologii, užité klimatologii a bioklimatologii (Úvahy o počasí pro rolníky, 1950) a jejich praktickému uplatnění v praxi. Podílel se na aplikaci moderních klimatologických metod (Zmodernizovaná klimatologie, 1936), snažil se o rozšíření pozorovatelské sítě, mj. zavedením finančních odměn pro amatérské pozorovatele v oblastech nepokrytých sítí sledovacích stanic. Zabýval se výzkumem podnebí z hlediska zdravotnictví a balneologie (Klima Starého Smokovce, 1932; Almanach lázní ČSR, 1949). Souhrnem jeho celoživotního díla se staly monografie Podnebí Prahy (1968) a Stručný přehled naší meteorologie, publikovaný 1965 v časopise Meteorologické zprávy (patřil 1947 spolu s M. Končekem k jeho zakladatelům). Autorsky se podílel na zpracování Atlasu podnebí ČSR (1958). Spolupracoval na přípravě Konvence Světové meteorologické organizace (WMO), kterou za ČSR podepsal ve Washingtonu 1947. Publikoval také popularizační články, zdůrazňující vědecký základ meteorologie oproti lidovým pověrám. 1919 se oženil s Boženou, roz. Dudíkovou; manželé měli syny Jana a meteorologa Zdeňka (1924–1969).

L: OSND 2/2, s. 931; KSN 4, s. 548; M. Konček, Doc. dr. A. G. šesťdesiatnikom, in: Meteorologické zprávy 5, 1952, č. 4, s. 90; týž, K 75- ročnému jubileu prof. dr. A. G., in: tamtéž 20, 1967, č. 3–4, s. 65–66; (sine), Prof. Dr. A. G., DrSc. osmdesátníkem, in: tamtéž 25, 1972, č. 3, s. 82–83 (s bibliografií); Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 218; MČE 2, s. 654; ČBS, s. 171; Tomeš 1, s. 376; K. Krška, Prof. PhDr. A. G., DrSc., in: DVT 31, 1998, s. 174–175; K. Krška – F. Šamaj, Dějiny meteorologie v českých zemích a na Slovensku, 2001, rejstřík.

P: MZA, Brno, matriky řkt. f. ú. Strážnice – sv. Martin, sv. 20, s. 476; Archiv UK Praha, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity / Univerzity Karlovy, sv. IV (1917–1921), s. 1737.

Jiří Martínek