GRIESPEK z Griespachu Florián 1509–1588

Z Biografický slovník českých zemí
Florián GRIESPEK z Griespachu
Datum narození 18. 12. 1509
Místo narození Innsbruck (Rakousko)
Datum úmrtí 29. 3. 1588
Místo úmrtí Nelahozeves
Povolání Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ‎
Významnost D
Citace Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 742–743. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/pageid/58250

GRIESPEK z Griespachu, Florián (též GRYSPEK z Gryspachu, GRIESPECK, GRIESBECK), * 18. 12. 1509 Innsbruck (Rakousko), † 29. 3. 1588 Nelahozeves, královský úředník

Pocházel z dolnobavorského rodu. Jeho otec Georg († 1525) vstoupil v Innsbrucku do služeb Maxmiliána I. Habsburského. G. studoval v Boloni a Paříži; 1530 doprovázel Karla V. na korunovační cestě do Boloně, kde byl doporučen jeho bratru Ferdinandovi. Téhož roku přišel do Čech a stal se registrátorem, od 1532 sekretářem české komory v Praze, od 1537 komorním radou. V těchto úřadech se podílel na konsolidaci královských financí. Jako oddaný stoupenec krále byl počítán k oporám dvorské strany, současně představoval typ moderního byrokrata. 1538 získal český inkolát, českými stavy byl ale přijímán s nedůvěrou. Ferdinand jej pověřoval také politickými úkoly: přípravou propozic pro sněmovní jednání a shromážděním podkladů pro změnu králova volebního reversu (projednáván na sněmu 1545). 1542 byl jmenován tajným radou s úkolem pečovat o vojenské zásobování, v témže roce se stal podkomořím věnných měst. 1545–47 byl členem komise pro návrh nového horního řádu. Za stavovského povstání v dubnu 1547 strávil tři dny ve vězení v Bílé věži na Pražském hradě pod záminkou, že dal zničit některá zemská privilegia. Na sněmu, zahájeném v srpnu 1547, se dočkal rehabilitace a rozhojnění erbu o symbol Bílé věže.

1539 se oženil s Rosinou Hölzlovou von Sillian, dcerou sekretáře a rady Maxmiliána I. Ta mu porodila čtrnáct synů a deset dcer, z nichž G. přežilo jedenáct dětí. Synové studovali na význačných protestantských učilištích (Štrasburk, Heidelberg, Basilej) a vesměs se hlásili k augšpurské konfesi. G. sám zůstal katolíkem, ale vyjadřoval nepochybné sympatie k luterství: 1547 hmotně podporoval jáchymovského kazatele a humanistu J. Mathesia, korespondoval si s Ph. Melanchtonem, s nímž se na augšpurském sněmu 1555 osobně setkal. Po 1561 se zasazoval o to, aby pražský arcibiskup mohl světit utrakvistické kněží, na jeho panstvích sloužili utrakvističtí duchovní (např. faru v Kralovicích od 1582 spravoval luterán M. Weigelius).

Od pražské kapituly G. 1538 získal nedokončený dům na Hradčanech, na jehož místě vystavěl renesanční palác; 1562 jej prodal králi, aby se mohl stát rezidencí pražského arcibiskupa. Svůj druhý pražský palác (se zahradou na svahu Petřína) vybudoval po 1568 na Újezdě (čp. 528–529/III). 1539 získal tvrz Kaceřov, na jejímž místě vystavěl čtyřkřídlý zámek ve stylu klasicizující renesance (1540–62) a postupně přikoupil další bývalé majetky plaského kláštera, takže podle urbáře (1558) vlastnil město Kralovice, sedmadvacet vsí, tři dvory a devět pustých vsí. V Kralovicích dal postavit 1575–81 renesanční kostel podle návrhu B. Wolmuta. 1544 koupil dříve kapitulní ves Nelahozeves s tvrzí, která se stala jádrem nově vytvořeného panství. Také tam vystavěl po 1553 ve spolupráci s italskými staviteli (snad i Paolo della Stella) pozoruhodný trojkřídlý zámek ve stylu poklasické renesance. Na zámku založil knihovnu a zval sem humanisty – podporoval Matouše Collina z Chotěřiny. Pro nelahozeveské panství vydal 1588 Řád selský čili artikulové soudní na panství nelahozeveském a Instrukci úředníkům na panství nelahozeveském, obojí v českém jazyce. Svůj majetek postupně rozšířil ještě o panství Nečtiny (1549 jako zástava, 1557 dědičně), Rožmitál pod Třemšínem (postupně 1550–55), Mirošov (1550) a Kočov (zástava 1557). Pro svoji reprezentaci od 1536 G. razil také medaile s vlastním portrétem, vydal jich osmnáct.

Byl pohřben v kralovickém kostele, kde se dodnes nachází hrobka s mumifikovanými těly některých členů rodu včetně G. Pohřební kázání pronesl Salomon Frenzel von Friedenthal. 1593 pořídily G. děti do kaple nad hrobkou rozměrný malovaný epitaf s portréty obou rodičů, návrh k němu vytvořil H. Bulleus z Řezna.

Zdeněk Hojda

Literatura

  • RSN 3, s. 497
  • OSN 10, s. 552
  • MČE 2, s. 657
  • MSN 2, s. 1063
  • KSN 4, s. 564
  • J. Dyk, Rod rytířů Gryspeků z Gryspachu v Čechách, 1909
  • H. Goetz, Die geheimen Ratgeber Ferdinands I. (1503–1564). Ihre Persönlichkeit im Urteil der Nuntien und Gesandten, in: Quellen und Forschungen aus italienischen Archiven und Bibliotheken 42/43, 1964, s. 453–494
  • M. Flegl, K významu osobnosti F. Gryspeka v předbělohorských Čechách, in: Středočeský sborník historický 8, 1973, s. 181–187
  • týž, F. Gryspek a Matouš Collin, in: Listy filologické 103, 1980, s. 82–94
  • V. Bůžek, F. G. z G. ve stavovské společnosti předbělohorských Čech, in: Gryspekové a předbělohorská šlechta. Kralovice a poddanská města, J. Fák (ed.), 1998, s. 11–17
  • J. Racek, Zapomenutý velmož F. Gryspek z Gryspachu, in: Muzeum a současnost, řada společenskovědní 18, 2000, s. 5–26
  • týž, F. Gryspek z Gryspachu. Kariéra rytíře v době renesance, in: Vlastivědný sborník Kralupska 7, 2000, č. 1, s. 19–41
  • týž, F. Gryspek z Gryspachu – pán a hospodář na Nelahozevsi, in: Muzeum a současnost, řada společenskovědní 19, 2001, s. 5–18
  • týž, Stavebník F. Gryspek z Gryspachu, in: tamtéž 21, 2003, s. 5–22
  • P. Kolář, Nejvýznamnější donátor a mecenáš renesanční a humanistické kultury na Plzeňsku. 500 let od narození Floriána Gryspeka z Gryspachu, in: Minulostí Západočeského kraje 44, 2009, s. 35–72
  • T. Kleisner, The Gryspek Palace on a Drawing by Peter Stevens, in: Studia Rudolphina 9, 2009, s. 138–139
  • I. Bukačová, Kostel sv. Petra a Pavla v Kralovicích, 2010
  • R. Griessenbeck von Griessenbach, F. G. z G. na Kaceřově: ve službách Koruny české, 2013
  • táž, F. G. von G. in Geschichte und Gegenwart, Regenstauf 2014.

Reference

  • A <code>unique_value_constraint</code> constraint is assigned to the "ID NK ČR AUT" property which only permits unique value assignments and the osa2013789927 value annotation was already found to be annotated in the "GRIESBECK Florián" subject.
  • A <code>unique_value_constraint</code> constraint is assigned to the "ID Wikidata" property which only permits unique value assignments and the Q1429690 value annotation was already found to be annotated in the "GRIESBECK Florián" subject.