GROHMANN Josef Johann 1792–1873

	Josef Johann GROHMANN
	;
Datum narození	25. 8. 1792
Místo narození	Krásný Buk (Schönbüchel, č. o. Krásná Lípa)
Datum úmrtí	27. 3. 1873
Místo úmrtí	Vrbno pod Pradědem
Povolání	Odborník textilního nebo oděvního průmyslu‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 759. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/75315

GROHMANN, Josef Johann, * 25. 8. 1792 Krásný Buk (Schönbüchel, č. o. Krásná Lípa), † 27. 3. 1873 Vrbno pod Pradědem, textilní podnikatel

Syn majitele domu a obchodníka ze severočeského Krásného Buku Dominika G. a Terezie, roz. Heinrichové, z Krásné Lípy. 1812 se G. za blíže neznámých okolností přestěhoval do Vrbna pod Pradědem a stal se zaměstnancem obchodu se lněnými nitěmi Rössler und Weiss. Obchod roku 1800 založil G. krajan Ferdinand Rössler z Krásné Lípy a vedl jej spolu se společníkem Johannem Adolfem Weissem. K obchodu patřilo také velké bělidlo a faktorie. 1817 Rösslerovi zemřel jediný syn a dědic, proto adoptoval neteř Amálii, dceru obchodníka s plátnem Josefa Rösslera z Krásné Lípy, se kterou se 1818 G. (v té době již společník firmy) oženil. Firma změnila jméno na Weiss, Rössler & Co. 1821 z ní F. Rössler vystoupil a odstěhoval se do Štýrského Hradce. Tam se podílel na založení Zemské spořitelny, zakoupil několik nájemních domů a věnoval se dobročinnosti (1838 velkou část majetku odkázal městům Vrbno pod Pradědem a Krásná Lípa). 1830 zemřel J. A. Weiss, který měl na starosti především obchodní zastoupení firmy ve Vídni, a svůj podíl přenechal synovi Carlovi. 1836 se C. Weiss stal G. společníkem.

Rozrůstající se podnik 1846 změnil název na Weiss a Grohmann, továrna na nitě se zemským oprávněním, která později užívala označení Grohmann & Co. Na zvyšující se konkurenci zejména anglických niťáren majitelé reagovali zavedením soustředěné strojní produkce, která postupně nahradila rukodělnou výrobu a nákladnický systém. 1847 G. začal ve Vrbně stavět strojní továrnu na lněné nitě. Z Velké Británie dovezl moderní stroje na hydraulický pohon se soustavou vodních kol a vodní turbínou o výkonu 49 kW. 1855 přistavěl moderní barvírnu. Nákladnický systém sice částečně ještě zachoval, ale továrna již zaměstnávala sto padesát dělníků. 1865 v ní byl instalován první parní stroj.

S manželkou Amálií (1798–1845) měl třináct dětí, synové Quido Eugen Ferdinand (1819–1874), Adolf Ferdinand (1825–1895) a Eduard Florian (1830–1915) pokračovali v otcových šlépějích. Další potomci se díky výhodným sňatkům dostali do podnikatelských rodin šumperských Wagnerů, frývaldovských Raymannů nebo pražských lékárníků Dittrichů.

1847 G. obdržel za svůj přínos k rozvoji průmyslu Zlatý záslužný kříž s korunou. Věnoval také značné částky peněz na rozvoj Vrbna, zejména po požáru 1849, kdy přispěl na oltáře v kostele. 1867 předal řízení podniku svému prvorozenému synovi Quidovi. G. byl pohřben do rodinné hrobky ve Vrbně.

Tomáš Burda

Literatura

GIÖ 4, s. 316–318
ÖBL 2, s. 70
BL 1, s. 471
NDB 7, s. 121
Slezsko 2, s. 34
Myška, s. 135–136
M. Myška, Slezský niťařský podnikatel J. G., in: Vlastivědné listy Slezska a Severní Moravy 20, 1994, č. 1, s. 11–13
týž, Rytíři průmyslové revoluce, 1997, s. 94–109.

Reference