GROHMANN Karl 1809–1874

Z Biografický slovník českých zemí
Karl GROHMANN
Datum narození 27. 4. 1809
Místo narození Krásná Lípa
Datum úmrtí 8. 8. 1874
Místo úmrtí Lindava (u Cvikova)
Povolání Odborník textilního nebo oděvního průmyslu‎
Významnost D
Citace Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 760–761. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/pageid/76308

GROHMANN, Karl (též Carl), * 27. 4. 1809 Krásná Lípa, † 8. 8. 1874 Lindava (u Cvikova), podnikatel v barvírenství

Příbuzný textilního podnikatele z Vrbna pod Pradědem Josefa Johanna G. (1792–1873). Vyučil se barvířem ve Cvikově. Od 1832 pracoval v barvírně Ignaze Martina a Antona Bella v Martinově údolí (Cvikov), v níž se jako v prvním provozu v českých zemích barvila příze tureckou červení (dříve se tato technologie používala v jediné barvírně v Sasku). G. se 1834 oženil s Augustou, dcerou I. Martina, a po tchánově smrti si jeho barvírnu pronajal. Díky penězům z manželčina věna koupil 1845 pozemek v Lindavě, na němž bylo provozováno bělidlo a 1849 tam v novém závodě začal barvit přízi i do jiných odstínů. Podnik se začal rychle rozvíjet po 1864, kdy ve snaze přiblížit se odbytištím a snížit výrobní a dopravní náklady, se G. rozhodl postavit barvírnu v Bystřanech nedaleko Teplic, blízko zdrojů uhlí, které se používalo jako palivo pro barvířské stroje. Tento původně menší podnik s necelou třicítkou zaměstnanců převzali 1866 jeho synové Martin (1840–1914) a Theodor (27. 4. 1844 Cvikov, † 24. 2. 1919 Teplice), od 1910 nobilitovaný s přídomkem von Hohenwidim. 1866 se osamostatnili jako Gebrüder Grohmann. 1872 se do podnikání zapojil i třetí syn Johann (* 26. 5. 1842 Cvikov, † 27. 10. 1913 Lindava /u Cvikova/) a původní barvírna v Lindavě se přejmenovala na Grohmann und Sohn. Johann ji 1878 přestavěl na parní provoz, přikoupil budovy v Martinově údolí, kde otevřel parní bělidlo příze; 1899 po další rekonstrukci výrobu zmodernizoval.

Sourozenci dále rozšířili podnikání do Benešova nad Ploučnicí (1882 barvírna a 1889 přádelna bavlny, niťárna), Znojma (přádelna vigoňové příze), firma se rozrostla i v Bystřanech, a to o přádelnu jemných přízí a niťárnu. Pro zásobení svých závodů začali bratři 1894 také těžit uhlí (jámy Petr a Pavel u Bystřan a uhelný důl v Albrechticích /z. l. u Litvínova/). Bratři se zapojili do veřejného života a věnovali se filantropii. Jako rodinné sídlo přestavěli budovu bývalého německého klasického gymnázia v Lipové ulici v Teplicích, 1888 koupili i Dolní zámek v Benešově nad Ploučnicí (rodině patřil až do 1945) a později též velkostatek Vidim na Kokořínsku. Theodor byl na počátku 20. století poslancem českého zemského sněmu a předsedou teplické sekce Německého alpského spolku. Ve Stubaiských Alpách v Jižním Tyrolsku (ve výšce 2 250 metrů) dodnes funguje G. chata (Grohmannhütte). Theodor 1904–11 předsedal Teplické muzejní společnosti; jeho žena Marie se amatérsky zabývala fotografováním.

V dalších generacích pokračovali v rodinném podnikání Martinovi synové Arwed (1874–1949) a Kurt (1885–1932; též majitel zámku v Benešově) a vnuk Theodor G. (1896–1983). Po druhé světové válce a konfiskaci majetku byla rodina odsunuta do Německa.

Tomáš Burda

Literatura

Prameny

  • SOkA, Teplice, fond Theodor G.

Reference