GROH Vladimír 1895–1941

	Vladimír GROH
	;
Datum narození	26. 1. 1895
Místo narození	Holešov
Datum úmrtí	30. 9. 1941
Místo úmrtí	Brno
Povolání	Historik‎
Významnost	C
Citace	Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 755–756. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/46581

GROH, Vladimír, * 26. 1. 1895 Holešov, † 30. 9. 1941 Brno, klasický filolog, historik, účastník 2. odboje

Syn soudce Karla G. a Jitky, roz. Fischerové, dcery holešovského stavitele; matčin bratr Vladimír Fischer (1870–1947) byl profesorem a 1931/32 rektorem brněnské techniky. Po otcově přeložení 1905 část dětství a mládí G. strávil v Brně, tam 1905–13 studoval na českém gymnáziu. Po maturitě odešel do Prahy, kde na UK absolvoval obor klasická filologie. Znalost moderních jazyků a zaujetí pro obor jej přivedlo k publikování první vědecké práce z římských dějin Transitio ad plebem (Právní přestup patricijů mezi plebeje, in: Listy filologické, 1916). Rigorózní zkoušky z latiny a řečtiny složil 1918 (PhDr.). Působil jako zatímní profesor na dívčím reálném gymnáziu E. Krásnohorské v Praze (1918/19) a na malostranském gymnáziu (1919/20). Za studijního pobytu v Římě zahájil přípravy na habilitaci a získal kontakty s představiteli starověké historiografie, archeologie a epigrafie. Po návratu učil 1921–26 na dívčím reformovaném gymnáziu v Praze-Smíchově. Další pobyty v Itálii ho orientovaly hlavně k římským dějinám. 1921 se stal docentem řeckých a římských dějin na UK, 1926 byl jmenován mimořádným profesorem starověkých dějin na MU v Brně a 1931 profesorem řádným. 1934–39 byl suplujícím profesorem na Univerzitě Komenského v Bratislavě. 1936/37 vykonával funkci děkana Filozofické fakulty MU. Od 1920 byl ženatý s Marií, roz. Roubalovou, s níž měl syna Vladimíra (1921–1986), lékaře.

Zprvu publikoval analytické práce (Řím. Studie o jeho počátcích, 1923; Latium v době praehistorické, 1924; Spony v římských hrobech na foru, 1925; Nejstarší hradby římské, 1929). Řadu z nich otiskla italská periodika (La colonna Traiana, 1925). Dílčí studie se staly přípravou k syntetickým pracím, které G. zveřejnil ve třicátých letech: po učebnici Starý Řím (1931) a příručce Starověk I (1935), v níž se věnoval dějinám Blízkého východu a počátkům Řecka, následovala učební pomůcka pro střední školy Život ve starém Římu (1936, v úpravě G. Hejzlara jako skripta znovu 1967). Později dával přednost spolupráci na projektu Dějin lidstva od pravěku k dnešku v nakladatelství Melantrich. V jeho prvním svazku (1940) podal rozsáhlý obraz nejstarších kultur ze středomořské oblasti. Souběžně zpracoval na třicet hesel do Ottova slovníku naučného nové doby.

G. byl členem KČSN, Učené společnosti Šafaříkovy v Bratislavě, Istituto di Studi etruschi ve Florencii, Associazione romana di Archeologia a také zednářské lóže Cestou světla. 1930 byl zvolen jednatelem a 1933 předsedou spolku Matice moravská. 1935 inicioval vznik časopisu Věda a život (nakladatel Borový v Praze), který redigoval až do svého zatčení, byl činovníkem v Ústředním spolku učitelů vysokoškolských. 1937 zastupoval MU a Matici moravskou v nizozemském Naardenu při převzetí kaple s pozůstatky J. A. Komenského československým státem. Účastnil se vědeckých konferencí a sjezdů v zahraničí, např. v Poznani, Barceloně, Lyonu, Římě nebo Curychu. 1937 byl zvolen předsedou kuratoria Krajinského muzea hanácko-valašského v Holešově.

G. se od mládí aktivně zapojil do sokolského hnutí; patřil ke členům jednoty Smíchov I (1918–27), po odchodu do Brna jednoty Brno II a pak Brno I (člen předsednictva, starosta). Jako člen Výboru pro pomoc demokratickému Španělsku se angažoval v boji proti narůstajícímu fašistickému nebezpečí. Vystupoval jako odpůrce nejen fašismu, ale i rasismu, nacionalismu, antisemitismu a slovenského separatismu. Za protektorátu se zapojil do protinacistické ilegální činnosti v sokolském hnutí, spoluzaložil skupinu Obrana národa, udržoval kontakty se skupinou PVVZ a s pražským odbojem, údajně vedl zpravodajskou službu pro Brno ve spojení s cizinou prostřednictvím vysílačky v Brně-Židenicích. 1941 byl zatčen, odsouzen německým stanným soudem a zastřelen na dvoře Kounicových kolejí. Posmrtně mu byl udělen Československý válečný kříž 1939, byl jmenován čestným členem Sdružení moravských spisovatelů a členem I. třídy ČAVU. Jeho jméno nesou ulice v Brně a Holešově, 1973 mu byla odhalena pamětní deska na rodném domě v Holešově, G. jméno bylo vyryto na památnících v Tyršově domě v Praze a v budově Filozofické fakulty MU. Od 2013 má pamětní kostku (Stolperstein) v Brně v ulici nesoucí jeho jméno. Na G. počest vydal Holešov 1961 pamětní medaili, navrženou již 1951 J. T. Fischerem.

Zdeněk Fišer

Dílo

Č. Prutký, Operum V. G. conspectus, in: Mnema V. G. 1964, s. 253–259; G. vzpomínky, in: Památník českého státního reálného gymnázia v Brně Na poříčí vydaný k otevření nové budovy a k I. sjezdu bývalých žáků a profesorů, 1929, s. 72–76.

Literatura

Lidová demokracie 27. 5. 1945, s. 3
Svobodné noviny 30. 9. 1945, s. 5
Památce Dr. V. G., in: Věda a život 11, 1945/46, s. 321–322, 413–416
G. Hejzlar, V. G., in: ČMM 66, 1946, s. 98–107
J. Ludvíkovský, Za V. G., in: Listy filologické 70, 1946, s. 1–7
F. Stiebitz, V. G., in: Naše věda 24, 1946, s. 303–305
W. Jacobi, Golem. Geissel der Tschechen. Die Zersetzung des tschechischen Nationalismus, 1943, s. 68–69
Naši hrdinové 1939–1945, 1947, s. 68–69
L. Jadrníček, Městečko Fryšták, 1947, s. 240–241
Medaile k 10. výročí smrti univ. prof. PhDr. V. G. 26. 1. 1895–30. 9. 1941, in: Numismatické listy 8, 1953, s. 32
16, 1961, s. 56
J. Svátek, Významné hroby a pomníky na hřbitově v Holešově, in: Zpravodaj okr. aktivu Státní památkové péče a ochrany přírody v Kroměříži 3, 1968, s. 6–9
B. Struhala, Vzpomínka na prof. dr. Vlad. G., in: 70 let střední školy v Holešově 1899 až 1969, 1969, s. 61–62
J. Svátek, Památce univ. prof. Dr. V. G., in: Zpravodaj města Holešova 1971, č. 3, s. 7–8
MČE 2, s. 660
S. Pumprla, Památce dr. V. G., in: tamtéž 1985, č. 1, s. 22–23
ČBS, s. 174
J. Bednaříková, V. G. a věda o antice, in: Brněnská věda a umění meziválečného období (1918–1939) v evropském kontextu. Sborník příspěvků z konference konané v rámci oslav 750. výročí udělení městských práv pro Brno ve dnech 22.–25. zá - ří 1993, 1993, s. 67–69
H. L. Kopřiva, Vzpomínka na prof. dr. V. G. (1895–1941), in: VVM 47, 1995, s. 312–314
Kutnar, s. 823
Tomeš 1, s. 382
Ottův slovník. Osobnosti Česko, 2008, s. 188
M. Olšina, Holešovské ulice jak je známe i neznáme, 2015, s. 27
F. Vašek – V. Černý – J. Břečka, Místa zkropená krví. Kounicovy studentské koleje v Brně v letech nacistické okupace 1940–1945, 2015, passim
Nacistická perzekuce, s. 209-213.

Prameny

MZA, Brno, fond E 67 Sbírka matrik, sign. 7 543, matrika nar. řkt. f. ú. Holešov 1891–1901, s. 120
tamtéž, fond B 340 Gestapo Brno, inv. č. 2 334, kart. 289, sign. 100-289-18 (spis V. G.)
Archiv MU, Brno, osobní spis V. G.
MZM, Brno, historické oddělení, fond S, sign. 3 803 (novinové výstřižky).

Reference