GROSS Gustav Robert 1823–1890

Gustav Robert GROSS
Narození	8. 12. 1823
Místo narození	Varnsdorf
Úmrtí	24. 12. 1890
Místo úmrtí	Korneuburg (Rakousko)
Povolání	Doprava, pošty, spoje‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 767
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/46585

GROSS, Gustav Robert (též Gustav Heinrich), * 8. 12. 1823 Varnsdorf, † 24. 12. 1890 Korneuburg (Rakousko), politik, železniční odborník

Byl synem továrníka. Studoval na univerzitách ve Vídni a Praze (Dr. phil. 1847). Krátce po promoci vstoupil do aktivní politiky, 1848–49 byl členem frankfurtského sněmu. Podnikatelskou kariéru zahájil 1851 jako tajemník liberecké OŽK. Mezi prvními G. poznal význam železnice pro rozvoj průmyslu v severních Čechách a podílel se na založení společnosti Jiho-severoněmecké spojovací dráhy (Süd-Norddeutsche Verbindungsbahn, SNDVB). Tato společnost si vytkla za cíl propojit Liberec se Severní dráhou císaře Ferdinanda a s pruskými železnicemi v Lužici a Slezsku, což mělo významně podpořit růst textilního a sklářského průmyslu v severních Čechách, zejména rozšíření exportu. Společnost postavila a provozovala trať spojující Pardubice, Hradec Králové, Turnov a Liberec. Z Liberce vedla železnice do Lužice a z Hradce Králové měla odbočku do Slezska. 1856 se G. stal generálním sekretářem společnosti a 1861 jejím ředitelem. Téhož roku byl zvolen poslancem českého zemského sněmu za městskou kurii v Liberci, ale krátce poté na mandát rezignoval. 1867 byl opět zvolen a úřad zastával do 1875. Jako delegát českého zemského sněmu byl vyslán na říšskou radu, kde zasedal 1867–71. V šedesátých letech se zapojil do nového projektu přímého dopravního spojení Vídně a Drážďan. Vznikla tak nová společnost Rakouské severozápadní dráhy (Österreichische Nordwestbahn, ÖNWB), spřízněná s Jiho-severoněmeckou spojovací dráhou. 1868 se G. stal jejím ředitelem. Společnost měla konkurovat státním drahám a Severní dráze císaře Ferdinanda a spojovat Vídeň s německými státy. Postavila a provozovala trať z Vídně do Děčína, která vedla přes Znojmo, Jihlavu, Kolín, Nymburk, Litoměřice a Ústí nad Labem, včetně odboček z Lysé nad Labem do Prahy, z Velkého Oseka do Hradce Králové a dále s větvemi do Trutnova a do Lichkova; dále vybudovala trať v úseku Německý (dnes Havlíčkův) Brod – Pardubice, odbočku z Nymburka do Mladé Boleslavi a několik menších tratí. G. se stal 1874 předsedou Společnosti rakouských národohospodářů. V přímých volbách do říšské rady byl 1879 zvolen za obvod Jablonec nad Nisou – Hodkovice nad Mohelkou poslancem. Byl členem německé ústavní strany (Deutsche Verfassungspartei) a členem poslaneckého klubu liberálů. Mandát vykonával do 1883. S manželkou Marií měl syna Gustava (1856–1935), pozdějšího politika a národohospodáře.

L: OSN 10, s. 517; ÖBL 2, s. 73–74; BL 1, s. 474; Dokončení seznamu zvolených poslanců do sněmu Českého, in: Národní listy 24. 3. 1861, s. 1; Wiener Zeitung 25. 12. 1890; Prager Tagblatt 25. 12. 1890; Prager Abendblatt, 27. 12. 1890; Die Frankfurter Nationalversammmlung 1848/49. Ein Handlexikon…, R. Koch (ed.), Kelkheim 1989; www.psp.cz/eknih/index.htm (stav k 26. 1. 2016); https://cs.wikipedia.org (stav k 26. 1. 2016).

Antonín Mocek