HÁJEK Miloš 1926–1978
Miloš HÁJEK | |
Narození | 15. 3. 1926 |
---|---|
Místo narození | Sázava nad Sázavou, okr. Kutná Hora |
Úmrtí | 18. 8. 1978 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | Průmyslový výtvarník |
Citace | Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 89 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/85899 |
HÁJEK, Miloš, * 15. 3. 1926 Sázava, † 18. 8. 1978 Praha, průmyslový výtvarník
V rodišti se vyučil malířem skla u firmy Kavalier, 1945–49 absolvoval Střední uměleckoprůmyslovou školu sklářskou v Železném Brodě. Ovlivněn dobovými úspěchy designérů Z. Kováře a P. Tučného záhy zjistil, že více než malba na sklo ho zajímá průmyslový design. 1951–55 byl zaměstnán ve výtvarném oddělení n. p. Kovotechna, kde se poučil u vynikajících výtvarníků S. Lachmana a R. Vacka a začal se věnovat elektrospotřebičům. Proslulost získaly především H. vysavač ETA Pluto s charakteristickým vejčitým tvarem, později vysavač Jupiter, žehličky, mixéry, mandl pro firmu Elektropraga v Hlinsku, rozhlasový přijímač Tesla Minor aj. Ohlasu u veřejnosti se dočkaly jeho moderně pojaté poštovní schránky, malá závěsná svítidla, a zejména zahradní pumpa pro firmu Sigma Lutín. Na přelomu padesátých a šedesátých let navrhoval módní plastové brýlové obroučky a ergonomicky zdařilá a barevně nápaditá skořepinová laminátová sedadla na kovových nožkách. K H. nejoceňovanějšímu období patří závěrečná léta jeho tvorby, kdy spolupracoval s n. p. Chirana, pro niž vytvořil chirurgické nástroje nebo zařídil vybavení jejího lékárenského pracoviště v Praze-Modřanech. 1973 pro brněnskou firmu Strojsmalt nakreslil mezinárodně vyhlášené zubolékařské svítidlo s dokonale řešenou odrazovou plochou. H. práce jsou zastoupeny ve sbírkách Národního technického muzea a Uměleckoprůmyslového muzea v Praze.
L: M. Lamarová, Průmyslový design, 1984, passim; Tomeš 1, s. 399; SČSVU 3, s. 34; NEČVUD, s. 255; http://www.isabart.org (se soupisem výstav a další literaturou, stav 30. 3. 2017).
Martin Kučera