HÖKL Jan 1907–1951

Jan HÖKL
Narození	14. 5. 1907
Místo narození	Brno
Úmrtí	15. 2. 1951
Místo úmrtí	Brno
Povolání	Veterinář‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 25, Praha 2022, s. 760
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/47561

HÖKL, Jan, * 14. 5. 1907 Brno, † 15. 2. 1951 Brno, zvěrolékař, pedagog

Syn strojvůdce z předměstských Horních Heršpic. 1925 maturoval na reálce v brněnské Křenové ulici. 1925–29 studoval na brněnské Vysoké škole zvěrolékařské, 1927–28 pracoval jako demonstrátor, vědecká pomocná síla a výpomocný asistent v Ústavu pro hygienu masa, mléka a potravin vedeném prof. Janem Lenfeldem. Obhájil disertační práci Příspěvek ke studiu vlivu únavy na koncentraci vodíkových iontů svalstva králíků (1931 MVDr.) a stal se prvním asistentem připravujícím se na habilitaci. Jako mimořádný posluchač vystudoval chemii na Přírodovědecké fakultě MU (práce Určování alkoholických hydroxylů ve směsech mastných kyselin, 1936 RNDr.), na ČVUT získal 1938 diplom potravního znalce a obdržel Denisovo stipendium na École nationale vétérinaire v Maisons-Alfort (Paříž), které odmítl vzhledem k událostem v období Mnichova.

Odešel k firmě Baťa ve Zlíně, pracoval nejprve v biologickém ústavu, který vyšetřoval potraviny a řešil výzkumné úkoly. 1941 přestoupil ze zrušeného biologického ústavu do Ústavu pro zkoumání potravin města Zlína, který vedl. Zaměstnal více než dvě desítky studentů veterinární medicíny. V instituci rozebírali vzorky pitné, užitkové a odpadní vody, jídel v hromadných stravovnách, masa porážených zvířat a mléka dojnic v tehdejších okresech Uherské Hradiště, Hodonín a části okresu Kroměříž, pozornost obrátili na chlazení potravin, hubení potkanů, využití krevní plazmy v cukrářství, šíření salmonel, výskyt sněti slezinné a tuberkulózy zvířat (H. řídil vyšetřování a tlumení mastitidy, salmonelózy, tuberkulózy a brucelózy skotu a koz v okresech Zlín a Vizovice), na jakost kůží, využití hovězích předžaludků na náhradní useň, kromě laboratorní činnosti léčili zejména psy a drůbež. H. inicioval vybudování okresní kafilérie. Kvůli výstavbě veterinárního asanačního ústavu v Otrokovicích podnikl studijní cestu do Nizozemska, Německa a Dánska. Na brněnskou Vysokou školu veterinární se vrátil 1945. Obnovil a vedl Ústav pro hygienu a technologii masa, mléka a potravin a po smrti J. Lenfelda byl pověřen přednáškami. 1946 se habilitoval v oboru hygieny a technologie potravin, stal se soukromým docentem; návrh na H. jmenování mimořádným profesorem však nebyl kladně vyřízen.

Vybudoval školu technologie potravin. Působil nejen jako učitel, badatel, odborný spisovatel, ale i spoluorganizátor průmyslové výroby potravin. Studoval např. vliv některých chemikálií na údržnost a biologickou hodnotu potravin, technologii zpracování a nakládání masa, zpracování mléka, metody omračování jatečných zvířat, stahování kůží bez poškození, diagnostiku onemocnění mléčné žlázy dojnic, slintavky a kulhavky a červenky prasat. Vydal učebnice a skripta, odborné a popularizující práce, přednášel v rozhlase. Podílel se na vybudování průmyslové masné výroby a řízení jejího výzkumu. Vedl Ústav pro výzkum masa Brno, později Výzkumný ústav pro maso a ryby (zanikl 1992).

Oženil se 1938 s Růženou Kašparovou (1909–1985), dcerou magistrátního rady, spolu vychovali syna Jana, který vystudoval Přírodovědeckou fakultu MU. H. byl pohřben na brněnském Ústředním hřbitově. 1952 byl jmenován in memoriam laureátem státní ceny prvního stupně. V Brně se 1967 konalo sympozium o hygieně potravin věnované jeho památce, škola získala jeho bustu od akademického sochaře Václava Adolfa Kovaniče. Veterinární a farmaceutická univerzita pořádá Lenfeldovy a Höklovy dny, 2007 byla pojmenována budova původního Výzkumného ústavu masa a ryb jako Pavilon doc. H.

D: výběr: O změnách na mase naloženém přímo do láku silné koncentrace, in: Klinické spisy Vysoké školy zvěrolékařské 13, 1936, č. 2–3, s. 31–60 (s J. Moravcem); O dusitanových směsích, in: tamtéž, č. 6–7, s. 95–153 (s J. Lenfeldem); Technologie živočišných produktů. Zpracování skotu, 1941; Mléko a výrobky z něho jako příčina nemocí, 1946; Dělení telecího masa, 1948 (s J. Koldou); Technologie živočišných potravin, 1949; Dělení vepřového masa, 1950 (s K. Prokůpkem); Škody na mase a živočišných surovinách při zpracování zvířat na jatkách, 1951; Dělení hovězího masa, 1953 (s J. Koldou a R. Böhmem); Masové konservy, 1954 (s J. Látem). Učební texty: Postup při prohlídce jatečných zvířat a masa na jatkách, 1948; Intravitální vlivy na jakost potravin živočišného původu, 1952 (s J. Pavláskem); Technologie potravin, 1952 (s M. Dobešem); Praktická cvičení v hygieně potravin, 1953 (s J. Svobodou); Hygiena potravin, 1953 (s M. Dobešem); Hygiena mléka, 1956; Hygiena potravin 2. Mléko a mléčné výrobky, 1962 (s M. Štěpánkem).

L: R. Böhm – M. Pavlas a kol., Doc. MVDr. RNDr. J. H. Vydáno u příležitosti 100. výročí narození přednosty Ústavu pro hygienu a technologii potravin Vysoké školy veterinární v Brně v letech 1945–1951, 2007, passim (se soupisem díla); https://encyklopedie.brna.cz (stav k 20. 3. 2021).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Gustav Novotný